COOLna

Čeští zbrojaři zápasí s nedostatkem surovin a chemikálií potřebných k výrobě zbraní a střeliva. Chybí různé druhy oceli, chemikálie nebo titan. Co se podaří sehnat, je nyní několikanásobně dražší než před vypuknutím války na Ukrajině. Zvýšené náklady na suroviny a energie výrobci přenášejí na zákazníky s tím, že zlepšení situace je v nedohlednu.

„Samozřejmě musíme respektovat ceny navržené dodavateli a ty jsou, bohužel, u některých surovin i mnohonásobně vyšší. Jako příklad můžeme uvést kyselinu dusičnou potřebnou k výrobě bezdýmných prachů, která zdražila šestinásobně,“ sdělil tiskový mluvčí státního podniku Explosia specializovaného na výrobu střelných prachů a výbušnin Martin Vencl.

A to není všechno. Explosia podle něj registruje signály, že by mohl nastat nedostatek i dalších surovin, bez nichž se neobejde. Jaké to jsou a k čemu se používají, se však více vyjádřit nechtěl.

Na produkci pardubické Explosie jsou však závislé další české společnosti. „Pociťujeme velký nedostatek bezdýmného střelného prachu,“ řekl Pavel Beran ze společnosti STV Group, jež produkuje mimo jiné střelivo, granáty, miny a trhaviny. Dodal, že společnost naštěstí pracuje v převážné většině již s částečně sestavenými komponenty, a tak výroba zatím přímo ohrožena není.

Z méně známých, ale velmi důležitých sloučenin pak panuje velký nedostatek butylrylcholinjodidu, který se používá v přístrojích pro detekci bojových chemických látek.

Válka na Ukrajině spotřebovává také obrovské množství kovů a ocelí. Jedním z nich je například titan, kov poměrně tvrdý a mimořádně odolný proti korozi. Používá se mimo jiné k výrobě zvláště namáhaných součástí letadel a jeho výroba je značně finančně náročná. K jeho sehnání musí výrobci vynaložit značnou snahu.

„Aero většinu materiálů potřebných pro výrobu dokáže i přes prodloužené dodací lhůty zajistit. Dodat některé materiály, jako jsou například titanové plechy, je v současné době náročnější, nicméně se nám to díky zvýšenému úsilí daří,“ sdělil Josef Mašín, viceprezident společnosti Aero Vodochody pro nákup.

Dále se hovoří o velké nedostupnosti tyčové oceli, která nyní stojí šestkrát tolik co dříve. Bez ní se nedají vyrobit ventily. „Představte si situaci, kdy máte celý výrobek kompletně hotový a chybí vám v něm jeden ventil,“ podotkl prezident Asociace českého obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek. Podle něj stále trvá i problém s hliníkovým práškem, bez něhož se zbrojní výroba, například produkce známých pancéřovek RPG 75, neobejde. Německo ho již před časem prohlásilo za strategickou surovinu a přestalo ho vyvážet a ceny toho, který se horko těžko dá sehnat, se zvedly třikrát.

A nedostatkovým zbožím jsou také ušlechtilé a chirurgické oceli používané také ve zdravotnictví. Mimo jiné pro výrobu kardiostimulátorů, kloubních a jiných náhrad a chirurgických nástrojů. Doplnil, že je dokonce pravděpodobné, že některé ze surovin, jež čeští výrobci nakupují na světových trzích, mají původ v Rusku, odkud se před válkou k nám vyvážel téměř výhradně například hliník. „Válka nám ukázala, že není možné odkládat nákupy materiálu, protože pak si jen tak nelusknete prstem a nevyrobíte desetkrát větší množství, to prostě nejde,“ dodal.

Podle majitele menší firmy na výrobu zdravotnického materiálu je na vině současné neutěšené situace stále ještě covidová pandemie. Ta jednak narušila dodavatelské řetězce a navíc Čína stále dodržuje nulovou toleranci k nákaze, se kterou bojuje především totálními lockdowny. „Tamní fabriky pak stojí a to je samozřejmě velký problém,“ vysvětlil. Firmy potom vytvářejí celé týmy nákupčích, kteří suroviny či polotovary shánějí po celém světě. Kupují úplně všechno v co největších objemech a plní sklady v obavě, aby vůbec měli z čeho vyrábět.

Obrovským problémem prý také je, že kvůli enormním cenám plynu stojí hutě, které se nedají zprovoznit mávnutím kouzelného proutku. „Nejvíc ale vydělávají překupníci. Zjistí, čeho je nedostatek, skoupí to, dají na sklad a počkají si, až vypukne panika. Pak zvednou ceny. Ty se pak někdy zvednou třeba i o třetinu během týdne,“ dodal.