Farmaceuti varují, že boj o léky se stupňuje a v budoucnu může být hůř zejména kvůli závislosti Česka a Evropy na léčivech z asijských zemí, kde spotřeba léků prudce roste.
Situace se různí, ale každé lékárně chybí něco. „Penicilin naštěstí máme, protože jeho náhrada širokospektrými antibiotiky přináší další rizika,“ řekla vedoucí ústavní lékárny nemocnice v Krnově Kateřina Vašířová. „Postrádáme ale jiná antibiotika a také některá léčiva snižující krevní tlak či hladinu cholesterolu, léky na odhlenění, dětské léky proti teplotě a horečce, některé oční kapky i masti či léky na alergii. Všechny nahradit neumíme, ale společně s lékaři se snažíme vymyslet alternativu,“ dodala.
Naopak třeba Fakultní nemocnici Ostrava už chybějí základní penicilinové léky jako Ospen či Penbene, ale i střevní antibiotikum nebo oční mast Ophthalmo-Framykoin.
„Tam, kde to jde, dostávají pacienti místo chybějících léků stejné léky od jiného výrobce. Když to možné není, musí ošetřující lékař rozhodnout o jiné vhodné léčbě,“ popsala složitou situaci mluvčí Fakultní nemocnice Ostrava Petra Petlachová.
Penicilin chybí i ústavní lékárně nemocnice v Karviné-Ráji. A kromě něj napočítali dalších 80 položek, především oční kapky a masti: Ophthalmo-Septonex, Ophthalmo-Framykoin i Ophthalmo-Framykoin Comp. „Nepamatuji stav, kdy by chyběly všechny tyto oční přípravky najednou jako teď,“ upozornil vedoucí lékárny Robert Bartas.
Na streptokokové angíny podle odborníků nejlépe účinkuje klasický penicilin. „Širokospektrá antibiotika v tomto případě vykazují nižší účinnost, přitom mají více nežádoucích účinků, a navíc se tím v populaci vytváří prostor pro vznik odolných kmenů bakterií, na které tato antibiotika v budoucnu nemusí již dobře fungovat,“ řekla vedoucí klinických farmaceutů Městské nemocnice Ostrava Hana Nováková.
Předseda Grémia majitelů lékáren Marek Hampel uvedl, že u penicilinu jde naštěstí o krátkodobý výpadek: „Nový se teď objednat nedá, ale do tří týdnů by měla být situace lepší.“
Majitel lékáren Marek Hampel podotkl, že s krátkodobými výpadky různých léčiv se farmaceuti potýkají roky. „Stává se, že firmy mají potíže s výrobní linkou, musí stáhnout vadnou šarži nebo nestíhají pokrýt zvýšené objednávky. To se ale vždy vyřeší. Větší obavy mám teď z toho, že lékárny, které nejsou součástí řetězců, nepřežijí vlnu zdražování nákladů včetně nájmů a zkrachují. Zatímco před covidem zaniklo 65 těchto lékáren ročně, loni 74. Odhad na příští rok je, že nepřežije 200 až 300 lékáren z 2 500,“ zmínil.
I šéf karvinské nemocniční lékárny potvrdil, že část výpadků je krátkodobá a dopad na pacienty není výrazný. „Část výpadků je ale dlouhodobá. Nevíme, zda a kdy nám dojdou další dodávky. Situace je výrazně horší od vypuknutí pandemie covidu,“ upozornil Robert Bartas.
O výpadcích v dodávkách léků informuje na svém webu Státní ústav pro kontrolu léčiv. Popisuje několik příčin – prudký nárůst poptávky, což se týká i penicilinu, komplikace ve výrobě či problémy s distribucí. Ale důvodem jsou i nízké maximální ceny, kvůli kterým se firmám nevyplatí některé léky do Česka vůbec dodávat.
„Dostupnost léčiv monitorujeme denně. Komunikujeme s dodavateli, ověřujeme situaci v zahraničí, identifikujeme rizika a pracujeme s nimi. Spolu s ministerstvem zdravotnictví omezujeme dopady nedostupnosti léčiv na pacienty,“ ujistila ředitelka SÚKL Irena Storová.
Podle ní jsou výpadky léků zatím srovnatelné s předešlými roky, ale další trend nelze předvídat, protože i farmaceutický průmysl ovlivnily covid, válka na Ukrajině a energetická krize. Výrobci léčiv se tak potýkají s nedostatkem surovin, obalových materiálů i pracovníků. Mají potíže s transportem i růstem cen.
„Výpadky léků zdůvodňují firmy hlavně problémy souvisejícími s výrobou a dodavatelským procesem. Když jde o lék, týká se to obvykle jednoho výrobce. Když jde o suroviny, tedy účinné látky pro výrobu léčiv, má to závažnější dopad na dostupnost léčby v Česku i ve světě. Potíže se surovinou jsou v poslední době častější,“ dodala Storová.
V tom vidí velkou hrozbu do budoucna výkonný ředitel České asociace farmaceutických firem Filip Vrubel. Podle něho by měla Evropská unie řešit závislost na Asii. „Evropa požaduje nízké ceny léků, ale nenabízí příznivé ekonomické podmínky výrobcům. Pro výrobu, registraci i dodávky léků na trh máme přísné požadavky včetně ekologických. To vše vedlo v posledních dvaceti letech k přesunu většiny farmaceutického průmyslu do Asie, kde je výroba levnější. Zatímco v roce 2000 bylo 59 procent výroby léčivých látek v Evropě a 31 procent v Asii, teď je poměr obrácený – 33 ku 63 procentům. Evropa je závislá na Asii,“ popsal Vrubel.
Podle něj by měly evropské země podpořit výrobu léčiv a stavbu továren formou různých pobídek.
Závislosti na největších producentech léků a léčivých surovin, kterými jsou Čína a Indie, se obává i genetik Karel Zelený. Ten se dřív věnoval výzkumu léčiv a pracoval i na výrobě penicilinu. „V obou asijských zemích s téměř třemi miliardami obyvatel (dohromady) roste životní úroveň a tím i spotřeba léků. Nerad bych se dožil toho, že za pár let přestanou tamní výrobci dodávat léčiva do Evropy, protože nezvládnou pokrýt poptávku nebo třeba kvůli konfliktům mezi kontinenty,“ řekl Zelený.
Připomněl, že dřív se penicilin vyráběl v Česku, později na Slovensku, tradici měl i ve Španělsku. „Dnes už se vyrábí jen v Asii, což je chyba. Výroba léčiv patří ke kritické infrastruktuře,“ dodal Zelený.
„Výroba léčiv je prestižní průmysl s vysokou přidanou hodnotou. Každý stát by ji měl podporovat. Nyní ale musí společnou cestu hledat celá Evropská unie, protože výroba léčiv je zpravidla v rukou nadnárodních koncernů a náklady na budování továren jsou obrovské,“ dodal poslanec Petr Fifka (ODS), vystudovaný farmaceut a místopředseda podvýboru pro lékovou politiku.
COOLna 
Napsat komentář