COOLna

….dědictví času a kultury…


čtení a omezenost komunikace

Tak nějak pravil klasik a jeho způsob rozeznávání a posuzování lidí platí dodnes. A jak jsme na tom? Nechť si každý sám sáhne do svého svědomí, zda ze čtení nezná jen sportovní rubriky novin nebo televizní program. Dr. Ludvík Kundera, básník a překladatel, zastává názor, že mladí lidé (ovšem potažmo i ti dříve narození), by měli číst a číst a číst cokoliv a ve velkém množství. Důležité je číst. Podotýkám, že měl na mysli knihy, nikoliv výše zmíněné rubriky. Po překročení jisté čtenářské hranice pak doporučoval Proustovy Eseje. Nepřikláním se k tomuto názoru, věta, byť brilantně složená, avšak délky nekonečné, není dle mého úsudku tím nejlépe zvoleným písemným projevem. Avšak je to věc názoru a pan Kundera chtěl zřejmě vyzvednout právě větnou skladbu, její úžasnou členitost, rozmanitost, možnosti a snahu o její zdokonalování. Ostatně není se čemu divit – žijeme v době mobilizace, totiž pardon, v době mobilů, tedy mobilních telefonů, což nám mimo jiné výhody umožnilo též psaní krátkých textových zpráv. A tak vesele a hlavně pořád esemeskujeme, až najednou zjistíme, že naše schopnost sdělit někomu jakoukoliv informaci nepřesahuje 160 znaků včetně mezer! Smutná to omezenost… Chudák ten, jenž ještě nestihl poznat krásu knihy, však již ovládán jest mobilním přístrojem! Běda těmto lidem, kteří nic netuší o omamné vůni nových knih, a kterým byla cesta do knihoven důsledně utajena! Nemyslete si, nejsem odpůrcem mobilů, naopak. A dokonce tvrdím, že právě naučit se oné strohosti a stručnosti je také velice důležité – zvláště pro některé jedince, kterým činí problém dostat se ve svém vyjadřování k jádru věci, aniž by dlouhé minuty nezdržovali zbytečnými okolky. Takže SMS zprávy vůbec neodsuzuji. Jen to nesmí být jediný způsob komunikace, který je dotyčným člověkem ovládán.



krematorium