Když jsem před pár týdny četla jeden článek o předsudcích a stereotypech, došlo mi, že je to téma, které se týká každého z nás. Cikán v tramvaji, tlusťoch v posilovně, blondýna v autě, influencerka na Instagramu. Aniž bychom je znali, soudíme je, kritizujeme, odsuzujeme. Slepě věříme domněnkám, které si na základě předchozích zkušeností a vlivu médií vytváříme, stereotypizujeme, generalizujeme.
A ani já nejsem výjimkou. Předsudky vždycky byly a vždycky budou nedílnou součástí našeho myšlení. Jsou to mentální zkratky, které nám umožňují chápat svět. Automatické škatulkování je nám přirozené a je logické, že nemůžeme po našem mozku chtít, aby neustále pracoval na plné obrátky. Když ale kvůli domněnkám v naší hlavě odsuzujeme ostatní, koukáme na ně skrz prsty a bojíme se zkoušet nové věci, je to problém, který bychom neměli brát na lehkou váhu.
Důvod, proč píšu tyhle řádky, je, abych vám ukázala, že svět není černobílý a že pravda může být úplně jinde, než se nám může zdát.
Tlustý lidi žerou, hubení hladoví. Jednoduchý jako facka. Nikoho už nezajímá, že každé tělo funguje jinak a po čem jeden přibírá, druhý hubne. Že spousta lidí trpících nadváhou sportuje a jí zdravě, zatímco nespočet hubených jí pizzu i k snídani.
Reklama je zlo. Markeťáci lžou a tahaj z lidí peníze. Celý marketingový svět je jeden velký podvod, který šidí bezbranné důchodce a může za to, že končíme v nesplatitelných dluzích. Kdykoliv někomu vně mojí sociální bubliny vyprávím, že dělám v marketingu, následuje vždycky ten samý scénář: Rozpačité aha, pohled stranou, případě zmínka o poslední televizní reklamě, kterou dotyčný viděl. V jeho očích jsem pravděpodobně v ten moment klesla někam na úroveň mezi drogovým dealerem a realitním makléřem a jakoukoliv snahu o to vysvětlit, co všechno je a není marketing, předem vzdávám. Pokud je můj konverzační partner navíc staršího ročníku a dodám, že vše, co dělám, je online, automaticky klesám až na samotné dno pracovního trhu.
Jsem žena a musím zplodit děti. Ač se to možná s ohledem na velikost mého hrudníku nemusí na první pohled zdát, narodila jsem se s převahou estrogenu a na občance nosím koncovku -ová. Tahle životní role počítá s tím, že se ve mně v horizontu několika let probudí přirozený mateřský pud, zplodím děti a veškerý čas zasvětím rodině. Budu se starat o domácnost a vydělávání peněz přenechám (schopnějšímu) muži. Stane se ze mě dokonalá hospodyně, máma, kuchařka a partnerka v jednom. Ale co když se rozhodnu jinak? Může si žena v dnešní společnosti vůbec dovolit nemít děti? Dokážete si přestavit, že za vámi přijde kamarádka a řekne vám, že ji ze všeho nejvíc naplňuje její práce a rozhodla se děti nikdy nemít? Dívali byste se na ni skrz prsty? Je plození dětí povinnost, poslání, které musí v životě splnit každá žena?
Jsem influencer a všechno dostávám zadarmo. Je třeba k tomu vůbec něco dodávat? Influenceři jsou jen chodící reklamní poutač. Flákají se, celé dny vysedávají v kavárnách, nosí drahé oblečení, které jim značky posílají jako na běžícím páse a nemají ani nejmenší tušení, co je to opravdová práce. Co na tom, že za vybudováním publika, které vám naslouchá, stojí roky tvrdé práce bez jakékoliv odezvy? Že tvorba kvalitního obsahu zabere hodiny a hodiny času, který nikdo nevidí? Že se dnes a denně setkávají s přísnou kritikou a mnohdy i nenávistí? Že nic není zadarmo a rtěnka výměnou za tři hodiny strávené focením, editací a vymýšlením textů se fakt nevyplatí? Netvrdím, že všichni influenceři si cestu vyšlapali sami a tvoří kvalitní obsah, ale házet je do jednoho pytle s těmi, kteří si svůj vliv pracně vydřeli, je nesmysl. A pokud někomu připadá životní cesta influencera tak snadná, proč po ní teda nekráčí taky?
Zbavit se vlivu předsudků a stereotypů na naše přemýšlení není lehký úkol. Není to tak, že se ráno probudíme a řekneme si, že od teď už nebudeme mít žádné předsudky. Musíme se trochu snažit. Musíme neustále konfrontovat vlastní názory a ptát se sami sebe, co nás vedlo k závěru, jaký jsme si o daném člověku nebo tématu udělali. Ale věřím, že když se o to alespoň pokusíme, bude se nám tu spolu žít o poznání líp.
COOLna 
Napsat komentář