COOLna

Jake Sullivan, poradce amerického prezidenta pro národní bezpečnost, oznámil zásadní obrat v politice výroby mikročipů. Cílem je odříznout Čínu od nejvyspělejších polovodičových součástek americké provenience. Takových, které jsou třeba k rozvoji a šíření umělé inteligence v civilních sektorech a samozřejmě i ve vojenském vybavení.

Slavný americký ekonom Paul Krugman v deníku The New York Times napsal, že jde o nejdůležitější geopolitický příběh současnosti, který je z hlediska trendů důležitější než válka na Ukrajině. V tutéž dobu německý kancléř Olaf Scholz ohlásil, že chce posílit zvláštní průmyslové partnerství mezi Německem a Čínou. Geopolitika bude tedy zasahovat do evropských a německých průmyslových strategií jako nikdy před tím. A český průmysl je s tím německým silně provázán.

Jake Sullivan prezentoval novou národně bezpečnostní strategii Bidenovy administrativy, která má odkazovat na jiné slavné americké bezpečnostní doktríny 20. století. Spojené státy se chystají Čínu odříznout od nejšpičkovějších amerických technologií. Některá z navrhovaných opatření jsou vlastně skoro stejně silná jako západní sankce proti Rusku, vyhlášené po invazi na Ukrajinu.

Sullivan mimo jiné řekl: „Prosazujeme moderní industriální a inovační strategii, kdy budeme investovat do naší vlastní ekonomické síly a technologické výhody u nás doma. V tom spočívá nejhlubší zdroj naší moci ve světě.“

Svým způsobem slyšíme Trumpovo „Amerika na prvním místě“. Jen jazyk je samozřejmě více technokratický.

Moderní polovodiče představují digitální inteligenci. Sankce se nebudou týkat pouze přímého vývozu čipů, ale i jejich celkové produkce a zásobovacích řetězců.

Sullivanova řeč byla přijata s obavami právě v Německu, které mikročipy sice zatím moc nevyrábí, ale například vyváží některé stroje, jež jsou k jejich produkci zapotřebí.

Do budoucna není moc snadné si představit, že Německo bude podkopávat americké sankce a zároveň zůstane nejbližším strategickým spojencem USA. Je otázka, zda bude Německo riskovat v tomto smyslu konfrontaci se Spojenými státy, když je na nich závislé v oblasti obrany a bezpečnosti. Faktem také je, že Evropa nedokáže učinit žádný rozhodný krok směrem k vlastní strategické autonomii, kterou vždy prosazovala zejména Francie, ale zatím to zůstalo jen v rovině řečí.

Americký zákaz se má týkat těch nejvýkonnějších čipů, které představují zhruba pět procent světového trhu. Jde o čipy využívané ve videokartách, které mají velkou výpočetní sílu využitelnou nejen ve špičkové vědě a vojenství, ale také například v těžbě kryptoměn. Nejdůležitější využití vysoce výkonných čipů je ovšem v oblasti umělé inteligence pro civilní i vojenské účely.

Někteří američtí vývozci se už novou doktrínou začali řídit a snížili dodávky čínským firmám. Zákazy se přitom týkají i amerických občanů pracujících v čínských továrnách a jakékoli podpory čínských podniků, jež vyvíjí a produkují podobné nejvýkonnější čipy. Některé americké firmy už proto dokonce pracují na návratu svých expertů z Číny zpátky domů.

Německý deník FAZ píše, že Němci doufají, že to se zákazy, sankcemi a embargy nebude tak horké. Třeba konkrétní legislativa nebude tak žhavá jako nová doktrína. Taková je ostatně i německá zkušenost s americkými sankcemi uvalenými na Nord Stream 2, které Němci obcházeli. Přičemž ani konečné zavádění samotných sankcí ze strany USA není jednoduché.

Zatím to však nevypadá, že by si Němci byli nastávajícího geopolitického řezu vědomi. Jsou spíše v tradici Angely Merkelové zvyklí se problémům a výzvám nějak vyhýbat, než se jim přizpůsobovat.

Co se sankcí týče, vždy existují způsoby, jak je obcházet. Sullivan ale zdůraznil, že tentokrát se jejich účinnost zajistí tím, že se celá výroba špičkových technologií přesune do USA. Washington chce plně kontrolovat zásobovací řetězce způsobem, jakým to nikdy nečinil.

Lze čekat další fragmentaci mezinárodního obchodu. Čína možná doufá, že americká politika nakonec ustoupí tlaku korporací, které budou chtít zachovat výrobu v Číně. Jenže právě konfrontace s Pekingem je asi to jediné, na čem panuje v politicky polarizovaných Spojených státech shoda.