COOLna

….dědictví času a kultury…


Není učení jako učení…

„Mnozí věří, že nejsou pro přírodní vědy dost nadaní“, říká Wieman, náruživý učitel v pohorkách, košili s krátkým rukávem a prastarými quartzovými hodinkami na zápěstí. „To je ale nesmysl. Správnou metodou dokáže každý v libovolném předmětu dosáhnout obrovských pokroků.“

Wieman je přesvědčený, že se nikdo jako génius nenarodí – dokonce ani Wolfgang Amadeus Mozart. Geniální byl především jeho otec Leopold, průměrný houslista, ale šikovný hudební pedagog, který napsal jednu z prvních pedagogických knih o výuce hry na housle. Už jako malého kluka nechal Wolfiho komponovat – a díval se mu při tom neustále přes rameno, aby vylepšil jeho sebemenší chybu. Voilà!
Tato metoda se dnes nazývá „aktivní učení“: nechat studenty tvořit, korigovat je, nechat je pokračovat, znovu korigovat – jakýsi druh autodidaktiky, ale pod vedením mentora – tedy vlastně podle vzoru Mozartova otce.
Studie opravdu ukazují, že (téměř) každý a každá se může naučit (téměř) vše. Rozšířený pedagogický názor například hlásal, že absolutní sluch je vrozené nadání. Pouze jedna z 1.000 osob má schopnost přesně určit výšku tónu.
V r. 2014 ale jedna japonská vědkyně experimentálně prokázala, že si absolutní sluch mohou osvojit i všichni ostatní. Vybrala 24 „normálních“ dětí ve věku od dvou do šesti let. Učitelé hudební výchovy s nimi pak každý den po několik minut trénovali rozpoznávání výšek tónů. Některým dětem stačilo několik měsíců, jiným to trvalo přes rok. Na konci ale měly všechny, které program absolvovaly, absolutní hudební sluch.
Takových fascinujících příběhů dnes už existuje mnoho. Vývojový psycholog Anders Ericsson z Floridské státní univerzity například vyvolal rozruch experimentem, pomocí kterého zbořil mýtus ohledně osob s údajnými fenomenálními paměťovými schopnostmi. Většina lidí dokáže v krátkodobé poměti udržet pouze kolem sedmi libovolných čísel. Oproti tomu dokázal Ericsson studenta intenzivním tréninkem naučit, aby si zapamatoval 82 čísel.
U metody aktivního učení je důležité správné zacházení s chybami nebo falešnými představami. „Mnoho lidí věří, že léto a zima vzniknou tak, že se Země nachází jednou blíže a jednou dále od Slunce“, sděluje student geologie během dnešního semináře.
Wieman je nadšený, takové omyly miluje. Je přesvědčený, že chyby jsou důležité – čím výstřednější jsou, tím lépe. Nepovažuje totiž chyby za porážky, ale za šance k růstu.
POLITIQ


krematorium