COOLna

Zákazníci momentálně skupují do zásob, a to kvůli výrobě pálenek a blížícím se Vánocům.

S poptávkou ale roste i cena. Jen za poslední měsíc surovina zdražila o 60 procent. Místo 21,40 koruny tak nyní zákazník zaplatí zhruba 35,50 koruny.

Růst cen ovlivňují také drahé energie a zdražení emisních povolenek, za něž musí cukrovary platit. „Jedná se o historicky zcela mimořádné zdražení cukru. Nebývalý je také rozdíl mezi současnou cenou v obchodech a zářijovou cenou výrobní,“ řekl ekonom Lukáš Kovanda. Cukrovary totiž ještě v září prodávaly kilogram krystalu za cenu okolo 13 korun.

Zákazníci se dále chtějí kvůli obavám z dalšího zdražování předzásobit. „Tahounem rostoucí poptávky jsou zvyšující se ceny energií a plynu, které ovlivňují konečné ceny komodit,“ zdůvodnila Bratánková.

„Když si vezmete, že u českých výrobců byly náklady za energie 600 až 700 milionů a teď to budou zhruba čtyři miliardy korun, tak je to znát,“ přiblížil výkonný ředitel Českomoravského cukrovarnického spolku Josef Pojer. Vyšší cenu cukru ovlivnily i dražší chemikálie a pohonné hmoty.

Cukrovary dále musí platit za emisní povolenky, na něž se v jejich případě nevztahuje výjimka Evropské komise. „Dalším problémem jsou zdražené CO2 povolenky, za které zaplatíme stovky milionů korun,“ sdělil Pojer s tím, že většina jiných výrobců emisní povolenky na rozdíl od cukrovarů platit nemusí. Hrazení povolenek probíhá tak, že za každou vyrobenou tunu cukru zaplatí cukrovar téměř 2,5 tisíce korun.

Cukrovary také musí dodržet termíny výroby. Nemohou si tak dovolit oproti jiným přerušit výrobu a počkat na například levnější energie. „Cukrová řepa a její zpracování je sezonní záležitostí. To probíhá přibližně od konce září do konce ledna a my v tomto období musíme vše zpracovat,“ uvedl výkonný ředitel. Odložit výrobu cukru do doby, až budou levnější energie, nelze kvůli krátké trvanlivosti řepy.

Společnosti tak hledají jiné cesty. „Někteří výrobci, kteří mají ještě uhelnou kotelnu, žádají ministerstvo, aby mohli prodloužit dobu jejího provozu,“ dodal. Provoz takových fabrik je totiž ministerstvem životního prostředí limitován kvůli vysokým emisím. Některým cukrovarům by ale výjimka pomohla snížit ztráty.

Nižší byla letos i sklizeň cukrové řepy. Například v Královéhradeckém kraji zřejmě meziročně klesne o deset procent na 691 000 tun. Může za to nižší hektarový výnos stejně jako menší plocha polí, na kterých se letos řepa pěstovala. Vyplývá to z posledního odhadu sklizně podzimních plodin k polovině září, za kterým stojí Český statistický úřad. Přitom právě zemědělci v Královéhradeckém kraji patří k největším pěstitelům cukrovky v Česku. Z jejich regionu pochází zhruba pětina republikové produkce.