Ne, ještě neodcházej, ještě aspoň chvilku
v podvečerním slunci vyprávěj,
jaké to bylo tehdy a tehdy
v nenapravitelné přítomnosti,
ať je tu s námi. Kdo ví,
kdy se to bude opakovat.
Teď je ta chvíle, kdy nejsme odsouzeni
sami k sobě
a netrápí nás pomyšlení,
co by bylo, kdyby.
O této chvíli se nikdo nedoví,
slibme si to, zůstane mezi námi,
k žádnému místu se nevztahuje,
co vyslovuješ na prahu dveří,
které neotevřeme, zůstane utajeno
v této nekonečné chvíli.
Vladimír Mikešin – Odkud to přichází?
COOLna 
Napsat komentář