COOLna

….dědictví času a kultury…


život žen v Saúdské Arábii

Kdy uzrál čas napsat první knihu?

Právě v Saúdské Arábii. Když jsem tam přišla, cítila jsem přetlak všeho nového a jiného, plus jsem si uvědomila, jak málo o této zemi víme. Sama jsem o ní skoro nic nevěděla. Začala jsem blogovat a dělit se o své zážitky, což si získalo své čtenáře. Samozřejmě jsem se nevyhnula negativním reakcím typu, že opěvuji teroristickou zemi, nebo že bych mluvila jinak, kdybych byla zavřená v­ harému, ale to si lidé někdy neodpustí ani teď.

Z blogu pak vyplynula kniha?

Ano, první byl román Ženy z Rijádu o životě Slovenek a Češek v Saúdské Arábii. Pro Evropanky není moc příležitostí, jak se tam dostat, pracují tam buď jako zdravotní sestry, fyzioterapeutky, na ambasádách, nebo jsou manželkou zahraničního experta, jako jsem byla já.

Učila jste v saudskoarabských rodinách angličtinu, takže jste místní poznala víc. Máme o jejich způsobu života zkreslené představy?

Ano, máme. Říkám tomu „arabské klišé“, což je synonymum pro romány o utlačovaných ženách v harémech, čemuž lidé zpravidla věří. A­ právě proti tomu ve všech knihách bojuji, protože jsem za těch šest let nic takového nezažila. Neříkám samozřejmě, že tam nedochází k násilí, ale to se bohužel děje i v našich domácnostech. Jako typický příklad, jak jsou ženy tam utiskované, se zmiňuje, že musí chodit zahalené. Když jsem se s nimi o tom bavila, nebraly to vůbec jako něco omezujícího. Byly tak zvyklé a braly automaticky, že v jejich společenské vrstvě je nemyslitelné, aby cizí muž viděl jejich tvář.

S čím dalším jste se v rodinách setkala?

Učila jsem v desítkách rodin, podotýkám ale, že všechny patřily k takzvané vyšší střední vrstvě. Docházela jsem tam pravidelně několikrát týdně, a­ tak jsem měla možnost nahlédnout jim „do kuchyně“ a dozvědět se víc o tom, jak žijí. Velmi si hlídají své soukromí a já jsem tak měla jedinečnou příležitost. Takže jsem pak považovala za povinnost o tom napsat, aby se lidé zbavili zkreslených představ a předsudků. Například jsem psala o tom, že hlavou rodiny je tam matka. Ta rozhoduje o všem v domácnosti a­ manžel se stará o finanční zázemí. Spolu řeší třeba výběr školy a dovolené. Od června 2018 ženy můžou řídit auta, mají tím pádem i víc pracovních příležitostí a­ mění se tak i jejich postavení v domácnosti.

spisovatelka Soňa Bulbeck



krematorium