Vyšetřování agentury Associated Press (AP) a americké veřejnoprávní stanice PBS ukázalo, že Rusko pomocí padělaných přepravních dokladů propašovalo ukrajinské obilí v hodnotě nejméně 530 milionů dolarů (asi 13 miliard korun). Peníze pak podle agentury Rusko využilo na vedení války na Ukrajině.
Ze satelitních snímků a dat z námořních radiových transpondérů podle AP vyplývá, že přes tři desítky lodí uskutečnily více než 50 plaveb, při nichž přepravily obilí z Ruskem obsazených území na Ukrajině do přístavů v Turecku, Sýrii, Libanonu a v dalších zemích.
Jednou z nich je i loď Laodicea, která v létě zakotvila v Libanonu s několika tunami mouky na palubě. Ukrajinští diplomaté uvedli, že převáží obilí ukradené Ruskem, a vyzvali libanonské úředníky, aby loď zabavili. Moskva ovšem označila toto obvinění za „nepravdivé a nepodložené“ a Libanon jí dal za pravdu a povolil vyložení nákladu.
Zfalšované dokumenty tvrdily, že náklad putoval z ruského přístavu Kavkaz. Vyšetřování AP ovšem ukázalo, že loď by se kvůli svým rozměrům do tohoto přístavu v Kerčském průlivu ani nevešla.
Obilí pravděpodobně pochází z jihoukrajinského města Melitopol, které Rusko obsadilo jen krátce po zahájení invaze. Starosta města Ivan Fedorov řekl, že okupanti převážejí velké množství obilí z regionu vlaky a kamiony do přístavů v Rusku a na Krym, okupovaný Ruskem od roku 2014.
Kreml popírá, že by se krádeže obilí dopustil. Ruská státní tisková agentura TASS ovšem v červnu informovala, že se kvůli převozu úrody na Krym tvoří dlouhé fronty na hraničních přechodech. Později TASS rovněž uvedl, že na Krym dorazilo obilí z Melitopolu a že se očekávají další dodávky, které budou směřovat na Blízký východ a do Afriky.
Odkud obilí pochází, zastírají ruské lodě rovněž mícháním nákladů. Velké nákladní lodě se na otevřeném moři setkávají s menšími plavidly, která vyvážejí obilí z přístavů na Krymu. Velké lodě pak obilí vezou do Egypta, Libye, Iráku nebo Saúdské Arábie.
„Rusové mají absolutní povinnost zajistit, aby bylo o civilisty postaráno, a nepřipravit je o možnost obživy,“ řekl pro AP David Crane, zkušený prokurátor, který se podílel na mnoha vyšetřováních mezinárodních válečných zločinů. „Je to prostě čisté drancování a plenění, a to je podle mezinárodního vojenského práva také žalovatelný trestný čin.“
„Zemědělci v okupovaných oblastech jsou nuceni prodávat svou úrodu Ruskem kontrolovaným společnostem za polovinu toho, co by dostali před válkou,“ tvrdí starosta Melitopolu Fedorov. Pokud zemědělec odmítne, Rusové si podle něj obilí stejně vezmou a nic nezaplatí.
Ukrajinský zemědělský holding HarvEast oznámil, že Rusové odvezli asi 200 tisíc tun obilí, což podle generálního ředitele Dmitrije Skorňakova stálo jeho společnost asi 50 milionů dolarů (téměř 1,3 miliardy korun).
Rusko rovněž úmyslně likviduje potraviny a omezuje přísun obilí ze země, která byla dlouho známá jako obilnice Evropy. Tím ochromilo celosvětové trhy s obilím a přispělo k hladomoru, který postihl podle ředitele Světového potravinového programu OSN nejméně 345 milionů lidí.
Podivnou roli hraje v krádežích ukrajinského obilí Turecko. Na jednu stranu pomohlo zprostředkovat dohodu mezi Ruskem a Ukrajinou, která jim má umožnit vyvážet obilí a hnojiva bezpečnými koridory v Černém moři.
Existují však také náznaky, že ukradené obilí z Ukrajiny by mohla přijímat i samotná turecká vláda. Agentura AP a PBS vypátraly cesty čtyř pašeráckých lodí z Krymu do Turecka, do doků s přímořskými sily, která provozuje Turecká obilní rada. Jde o vládou řízený subjekt, který dováží a vyváží obilí a další zemědělské produkty.
Ačkoliv se turecké úřady zavázaly zamezit pašování ukradeného obilí, turecký ministr zahraničí Mevlüt Cavusoglu v červnu uvedl, že jeho země žádné důkazy o krádeži nenašla.
COOLna 
Napsat komentář