Studie ukazují, že to je dost o hlavě. Podle vědkyně Rebeccy Levy z Yale, může to, jak o věku přemýšlíte, výrazně zvýšit jeho délku. Paní Levy a její kolegové mluví až o 7,5 letech. A to tehdy, vnímáte-li stárnutí jako proces, se kterým jste smířeni, se kterým máte spojené pozitivní emoce. Pokud to máte obráceně, je vám XX a říkáte si, že vás už nic dobrého nečeká, že už přijde jenom marast, zkracujete si život.
Tedy jinak – pozitivní přemýšlení o stárnutí má silnější dopad na dlouhověkost než to, jestli přestanete kouřit. Pro mne oči otevírací zjištění. Z mého pohledu je to asi nejvýraznější potvrzení, jak je mysl a tělo propojeno. Pokud vás toto téma zajímá, sledujte harvardskou profesorku Ellen Langer, je skvělá.
Ta mě také přivedla k tzv. Counterclockwise study, která je inspirací pro tohle pondělní zamyšlení. Představte si, že odvezete osmdesátileté staříky (to se stalo v roce 1979, kdy 80 bylo opravdu 80) do prostředí, které jim připomíná dobu, kdy jim bylo přes 50. Co se stane? Všem účastníkům „zájezdu“ se zlepšil, zrak, sluch, kufry si nosili sami. Ale nejen to, zlepšily se i ukazatele lépe měřitelné, jako třeba hladina cukru v krvi. Není to fascinující?
Naši realitu si vytváříme v hlavě. Kolika studií bude ještě třeba, abychom si to začali uvědomovat, abychom podle toho začali více jednat? Counterclockwise study jasně hovoří o mindsetu a významné roli prostředí.
David Vrba
COOLna 
Napsat komentář