COOLna

….dědictví času a kultury…


Přežít s co nejmenší újmou..

Kniha známých amerických biologů Heather Heying a Breta Weinsteina A Hunter-Gatherer’s Guide to the 21th Century (Průvodce lovce a sběrače 21. stoletím) slibuje odpovědi na otázku, která na obyvatele bohatší části této planety doráží doslova na každém rohu. Proč je náš život v nejblahobytnější éře dějin plný tolika nástrah a co se s tím dá vlastně dělat.

V posledních letech jde už o několikátý titul, který příčiny současných civilizačních potíží vidí z obdobné perspektivy: přičítá je rostoucí propasti mezi původní biologickou výbavou člověka a prostředím, v němž dnes žije. Homo sapiens se do 21. století zkrátka nehodí. Evoluce adaptovala náš organismus pro zcela jinou epochu zvanou pleistocén, kdy jsme polonazí proháněli antilopy africkou savanou, sbírali bobule a kočovali divočinou v malých tlupách. Pro takový životní styl jsou všechny funkce našeho těla designovány, od té doby stihla evoluce provést jen zcela minimální úpravy. Pod džínami a trikem dál zůstávají těla pravěkých lovců.

„Rychlost změn je v současnosti tak vysoká, že se naše těla, mozky i sociální systémy ocitají ve stavu desynchronizace,“ vysvětlují ve své knižní novince Heying a Weinstein. „Jednoduše řečeno: zabíjí nás to.“ A jiný americký biolog Nathan Lents je v knize Human Errors (Lidské chyby) z roku 2018 podobně znepokojený: „Jsme velmi slabě vybaveni pro přežití v prostředí, v němž žijeme dnes.“

Co s tím? Zní to zlověstně, zmínění autoři, k nimž můžeme přidat ještě biologa Vybarra Cregana-Reida, jehož knihu Primate change (Změna primátů) zařadil deník Financial Times před třemi lety mezi nejlepší vědecké publikace roku, nás ovšem nemíní jen vystrašit. Spíše si chtějí ujasnit, co se s lidskou biologií v digitální éře vlastně děje a jaká z oné propasti vede cesta ven. Tedy: jak může prastarý živočich jménem Homo sapiens ve světě mrakodrapů, chytrých telefonů, průmyslových potravin a stresujících deadlinů přežít s co nejmenší újmou?

Respekt



krematorium