COOLna

Už si zákazníci řetězce McDonald’s kečup na papírové prostírání táců nevymáčknou, fastfood totiž s podložkami na většině poboček končí. Zachovány kvůli hygieně zůstanou v nákupních centrech. Zatímco z táců papír mizí, jinde jím řetězce ve velkém nahrazují plast – u brček, kelímků i příborů. Experti jsou ale k papíru jako ekoobalu zdrženliví, klíč vidí ve výrobcích na více použití.

Ačkoli na vyřazování jednorázových plastů firmy stavějí svou udržitelnou image už delší dobu, teď se jich už budou muset zbavit povinně. Prezident Miloš Zeman totiž v srpnu podepsal zákon dle nařízení Evropské unie, který výrobu a prodej jednorázových plastových příborů, talířů nebo brček zakazuje.

Změny se přitom měly do českého právního řádu dostat už loni v červenci. Podobný návrh předložila před rokem tehdejší vláda Andreje Babiše (ANO), bývalá sněmovna jej ale do konce volebního období nestihla projednat.

Ministerstvo životního prostředí předpokládá, že by se tím měla snížit roční spotřeba zmíněných výrobků zhruba o 1,77 miliardy kusů. Plnění nového zákona mají kontrolovat Česká obchodní inspekce, Státní potravinářská a zemědělská inspekce a krajské hygienické stanice.

Podle analytika Havla je třeba si při hledání náhrad za plasty uvědomit, že papír nebo dřevo jsou primárně přírodní materiály. „Takže pokud jich budeme intenzivněji využívat, povede taková cesta, když to přeženu, k odlesňování planety,“ domnívá se.

Výrobci z papírenského průmyslu ohledně toho již dříve argumentovali, že v posledních letech je v Česku značný nadbytek dřeva způsobený suchem a kůrovcem a lesy se tedy kvůli papírovým výrobkům nekácejí. Tato situace sice trvá i letos, až se ale Česko s kůrovcem vypořádá, začne se podle lesníků situace měnit. Cena dřeva letos zároveň výrazně stoupá kvůli válce na Ukrajině.

Když je papír dovážen z větší dálky, jeho uhlíková stopa roste. Otázkou je i samotná výroba, která je poměrně energeticky náročná. Recyklace pak již o něco méně. Znalci však upozorňují, že vhodnější než papír je například recyklovatelný plast, protože déle vydrží a je tedy vhodnější pro opakované používání.

Právě v tom panuje mezi oslovenými odborníky shoda. Podle nich jedinou alternativou, která snižuje celkový vliv na životní prostředí, je opakovaně použitelný produkt.

„Klidně může být i plastový, ale důležité je, aby byl omyvatelný a znovu použitelný,“ dodává Ivo Kropáček z Hnutí Duha.

„Z našeho pohledu je nejlepší všude, kde to jde, nahrazovat jednorázové výrobky – nádobí, kelímky či brčka – výrobky na více použití a u některých zvážit, jestli jsou vůbec nutné,“ souhlasí Jan Freidinger z organizace Greenpeace. „Protože nahrazovat jeden materiál, i když je to plast, jiným, nemusí být z pohledu třeba uhlíkové stopy a LCA (life cycle assessment neboli posuzování životního cyklu, pozn. red.) vždy ideální volba. To se týká i papíru. Na každý materiál je třeba použít suroviny, energii, můžete mít papír ze 100% recyklátu nebo z celulózy dovezené z vykáceného pralesa,“ vysvětluje.

První vlaštovky se v tomto již ve velkých řetězcích objevují, i když jejich dopad na přírodu zatím není zásadní.

Například již zmíněný Starbucks, podobně jako McDonald’s na pobočkách McCafé, nabízí kávu do vlastních hrnků. Ve Starbucku přitom zákazníci při volbě této možnosti deset korun ušetří, zatímco za jednorázový kelímek si naopak připlatí, a to korunu. Holotík ze Starbucksu dodává, že lidé mohou používat vlastní hrnky už od roku 2008 a obliba této možnosti v čase roste.