COOLna

Jde o to, že když snížím teplotu v místnosti, ale nevěnuju se vlhkosti vzduchu, může na některých plochách vyrůst plíseň, a to i tam, kde jsem dřív problém neměl. Platí především pro starší objekty bez zateplení s novými těsnými okny, ale nejen pro ně.

Jak to? Vzduch o teplotě 22°C a relat. vlhkosti vzduchu 60 % má v sobě 11,7 g/m3 vody a teplota rosného bodu je 13,9°C. Pokud nebudu větrat a snížím teplotu vzduchu třeba na 18°C, tak ve vzduchu bude pořád stejné množství vlhkosti, ale jeho relativní vlhkost bude najednou 76 %.

Teplota rosného bodu v podstatě stejná. Jenže pokud netopím, tak neohřívám povrchy stěn, ty se mohou ochladit pod teplotu rosného bodu, zkondenzuje na nich vzdušná vlhkost a pokud to bude trvat delší dobu, vyroste tam plíseň.

Co s tím? Jsou v zásadě tři možnosti:

• 1. Změním způsob užívání
• 2. Provedu stavební úpravy, kterými zvýším povrchovou teplotu stěn v interiéru
• a/nebo 3. zvýším odolnost povrchů vůči růstu plísní.

K bodu 1: Topit a větrat, a to správně. U topení jde hlavně o to, ohřát a vysušit povrch stěn. Pokud to neproběhne, povrchy mohou být studené a vlhké. Úkolem větrání je, že výměnou vzduchu v místnosti snížím absolutní vlhkost, tedy že rychle odvedu vzduch s třeba 11,7 g vody v 1 m3 vzduchu za venkovní vzduch, který v sobě může mít třeba 3 g vody. Pokud topím, tak mám stěny naakumulované teplem a ten venkovní suchý vzduch se velice rychle ohřeje.

Pokud odcházím ráno do práce, je ideální způsob vyvětrání tento: Vyměním rychle vnitřní vlhký vzduch za venkovní studený a suchý, ten se začne ohřívat a natáhne do sebe vlhkost z lůžkovin a z povrchu stěn. Když tento vzduch odvedu, můžu odejít, jiný zdroj vlhkosti v bytě není.

Co je rychlá výměna vzduchu? Např. zapnu digestoř a otevřu nejvzdálenější okno v bytě. Za chvilku mám vyvětráno, neochlazuju stěny.

Na plísně dlouhodobě nepoužívejte Savo a podobné chlorové přípravky. Postupně se jím zasolují omítky a sůl svojí hygroskopicitou bude držet vlhkost i mimo povrchovou kondenzaci způsobenou nízkou teplotou.

Kupte si měřák na vnitřní vlhkost a teplotu, hlavně vlhkost se těžko odhaduje pocitově. V bytě by nemělo být víc než 60 %. Bohatším doporučuji měření oxidu uhličitého.

Suchý vzduch rychleji ohřeju, tedy za vydání méně energie – neohřívám vodu ve vzduchu, šetřím!
Po vaření, sprchování, při sušení prádla je nutné zvýšit intenzitu větrání, hlavně prádlo je hrozná “bomba”… Hodně vody uvolňují i různá akvária, velké květináče a větší psi.

Když mám teď v domě vlhkost vzduchu 69 % a venku 83 %, tak se mi větrání (co se vlhkosti týče) moc nevyplatí, nebo se pletu?
Údaje jsou z domácí meteostanice, takže plus mínus autobus.

Jde o relativní vlhkost. Ta se mění s teplotou. Čím je nižší teplota, tím je nižší schopnost vzduchu absorbovat vodní páru. Představte si molekuly vody jako lidi na zastávce. Když je zima tlačí se k sobě. Když je teplo potí se, smrdí a stojí od sebe dál.Volný prostor je „pára“.