Po městě maluje kočky v ukrajinských barvách, co chytají rakety do sítě, jinde chrání děti, o kus dál se smějí ruské propagandě. Jsou fenoménem města a odporu. „Běžně mi lidé píší, jak jim zvedly náladu,“ říká umělec LBWS na lavičce v ukrajinské Oděse. Identitu prozradit nehodlá. I proto, že se bojí o život. „Rusové dělají genocidu, v Chersonu mi mizí přátelé.“ Chce, aby za něj mluvilo jeho dílo.

„Proč maluji jen kočky? Protože na každém rohu tu je kočka, jako v každém přístavním městě je jich tu plno. Je neoficiálním symbolem města.“









„Vycházíme také z aktuálního dění a ruské propagandy. Třeba že boršč je jen ruské jídlo. Tak jsem namaloval kočku, která se směje a říká: ‚Náš boršč!’“

„Inspirací jsou nám naši obránci. Jsme menší zemí než Rusko, měli jsme méně zbraní, máme ale dobré lidi se skvělou morálkou. Jsou jako kyborgové. S minimem zbraní dokázali nemožné. Zastavit armádu, která je větší než naše. Teď čerpáme inspiraci zejména v hrdinských činech obránců Mariupolu, kteří velmi dlouho bránili svoje město.“

„Sirény? Ano, žít s jejich zvukem bylo šílené první měsíc, dva. Teď už jsme si vlastně zvykli.“





Napsat komentář