Kechlibar píše o rusko-ukrajinské válce. Rozebereme si dva jeho články: “… ale Honzu pověste na ráhno, ten si to zaslouží” a “Wargaming” nemožného úkolu, aneb mělo/má Rusko důvod bát se invaze?” Jsou plné silných slov, ale fakta spíše postrádají.
Soustřeďme se výlučně na Kechlibarův popis rusko-ukrajinského konfliktu:
Tady čouhá jako sláma z bot regicidum, tak oblíbené mezi kalvinistickými monarchomachy. Jenže, pokud se někdo dopustí zločinu, má být potrestán, nikoliv zavražděn.
upřímně nechápu, co někteří intelektuálové na tom zakrslém tajném fízlovi s prořídlou přehazovačkou vidí
Primárně to, že Putin dal Rusko dohromady. Po neskutečném bordelu 90. let, který si tady nedokážeme představit, byť nás pod vládou Fialy nejspíše čeká také, dal Rusku tvar normálního a hlavně funkčního státu. (Na Ukrajině se to dodnes nikomu nepodařilo.) A nikdo nemůže popřít, že se v prvních letech své vlády snažil se Západem dohodnout. Ale ten chtěl jen replikovat podřízené postavení Ruska z 90. let.
Rusáci se totiž touhle válkou dokonale odrovnali
Zbožné (či spíše nemravné) přání rusofoba. Platí jen v anglicky mluvících zemích (vyjma JAR a Indie) + EU + Japonsku. Jinak se celý svět (Latinská Amerika, Afrika a Asie, včetně Číny, Indie, Indonésie a Persie) na Rusko dívá stejně jako předtím, včetně našeho spojence v NATO, Turecka.
Svobodná kultura




Napsat komentář