COOLna

„Už od jara pozorujeme oproti předcovidovému období nárůst respiračních, převážně virových onemocnění. Nárůst bych odhadl tak o 50 procent. Bakteriálních onemocnění přibylo méně, maximálně o 20 procent,“ říká plzeňský praktický lékař Jakub Mitro. Nemoci mají často také delší průběh.

„Nyní jsou infekce dýchacích cest i zažívacího traktu delší a více zatěžující. Tam, kde dřív průjem trval tři dny, teď klidně týden. Rýma a kašel byly dříve za týden pryč, teď není problém ležet s nachlazením dva týdny,“ říká praktik z Frýdlantu Jiří Poděbradský.

Podle lékařů u lidí zřejmě celkově poklesla odolnost vůči běžným bacilům. To je způsobeno zejména tím, že v posledních dvou a půl letech nebyli tolik vystavováni nejrůznějším patogenům. Ať už z důvodu lockdownů, nebo kvůli nošení respirátorů či nadměrnému dezinfikování. „Z mého pohledu se snížil práh nákazy. To znamená, že se lidé nakazí snáze než v minulosti, jelikož jejich imunitní systém nebyl poslední dva roky řádně trénován,“ vysvětluje Mitro.

„Je to i tím, že lidé jsou vyčerpaní celospolečenským stresem ze zdražování, války. Víceméně každý prodělal covid a ty dopady na organismus jsou nepředvídatelné,“ myslí si lékařka z Kyjova Danuše Štaifová Zhořová.

„Infekcí je teď mnohem více. Například u planých neštovic je nárůst oproti předchozím letům obrovský, až pětinásobný,“ potvrdil epidemiolog Roman Prymula. „Více než dva roky jsme byli v rouškách a respirátorech, spousta lidí se díky tomu nenakazila, a teď to kompenzačně narůstá a ještě bude narůstat,“ dodal.