COOLna

Před 50 lety Římský klub šokoval svět svou zprávou „Meze růstu“ (Limits to Growth). Ta je dnes považována za nejvlivnější publikaci o hrozícím přetížení naší planety. Pokud by se globální ekonomika nezměnila, došlo by ke kolapsu hospodářství, životního prostředí i kvality života, varovala skupina vědců na základě počítačové simulace – a vyvolala tak debaty, které trvají dodnes. Nyní se objevila nová zpráva.

Zpráva „Země pro všechny“ (Earth for All) není o ničem menším než o nejdůležitějších opatřeních, s nimiž by lidstvo ještě mohlo zažít hodnotnou budoucnost. Ještě není pozdě – o tom velmi důrazně vypovídá zpráva, která je výsledkem dvouleté výzkumné spolupráce mnoha odborníků. Problémy popisuje názorně, navrhovaná řešení jsou snadno pochopitelná a často velmi konkrétní.

Podle zprávy závisí budoucnost lidstva především na „pěti mimořádných zvratech“: Ukončení chudoby, odstranění do očí bijící nerovnosti, posílení postavení žen, vybudování potravinového systému, který bude zdravý pro lidi i ekosystémy, a přechod na využívání čisté ekologické energie.

Hlavními autory jsou Sandrine Dixson-Declève, spolupředsedkyně Římského klubu, a vědec zabývající se systémem Země Johan Rockström, ředitel Postupimského institutu pro výzkum dopadů na klima. Pro vypracování zprávy skupina použila počítačovou simulaci, model „Earth4All“. Z velkého množství možných scénářů byly pro knihu vybrány dva, nazvané „Příliš málo a příliš pozdě“ (Too Little Too Late) a „Obří skok“ (Giant Leap).

Model „Příliš málo, příliš pozdě“ ukazuje, co by se mohlo stát, kdyby současný dominantní ekonomický systém pokračoval víceméně stejně jako v posledních 50 letech. Scénář „Obří skok“ se naopak ptá, co by se stalo, kdyby se ekonomický systém změnil prostřednictvím odvážného a mimořádného úsilí o vybudování odolnější civilizace. Možný vývoj v nadcházejících desetiletích ilustruje osud čtyř fiktivních dívek narozených v roce 2020 z Číny, USA, Bangladéše a Nigérie.

Odborníci znovu a znovu zdůrazňují, že za královskou cestu k hodnotné budoucnosti považují větší rovnost a spravedlnost. Extrémní míra nerovnosti je velmi destruktivní, a to i pro bohaté,“ varují. „Vytváří podmínky, které jsou nebezpečné pro všechny.“

Další faktor, který odborníci považují za velmi důležitý je vzdělání, které učí kritickému myšlení a komplexnímu systémovému myšlení, a to jak dívky, tak chlapce. „Protože nejvýznamnějším problémem dneška není změna klimatu, ztráta biologické rozmanitosti nebo pandemie,“ říká skupina odborníků. „Největším problémem je naše kolektivní neschopnost rozlišovat mezi fakty a fikcí.“

V sociálních médiích existuje průmysl lží a dezinformací, který podporuje polarizaci společnosti a přispívá k „naší neschopnosti spolupracovat nebo se dokonce shodnout na základních faktech tváří v tvář společným výzvám“.

Mezi výzvy spojené s transformací globálního energetického systému patří „velmi reálné riziko“ sociální destabilizace v souvislosti s transformací energetického systému. „Až bude nejchudší většina nejvíce postižena rostoucími náklady energií, budou tito lidé protestovat proti energetické politice.“