COOLna

Sociální byty chybí. Ve Vídni jich je více než polovina. „My v takové situaci nejsme a už ani nebudeme, to by obce či stát musely byty zkonfiskovat,“ vysvětluje Martin Lux ze Sociologického ústavu Akademie věd. Česko se podle něj může inspirovat spíše byty ve vlastnictví neziskových organizací, které mohou být efektivnější než obecní.

Rakouské hlavní město těží ze svého rozhodnutí v minulých desetiletích. Bytů se v minulosti nezbavovalo, několik desetiletí navíc svůj bytový fond rozšiřuje. Česká města naopak po roce 1989 privatizovala a teď jim byty chybí. Například v Praze teď městským částem a magistrátu patří jen dvě procenta všech bytů.

Právě obecní byty jsou přitom jedním z nástrojů, jak umožnit ve městě život lidem s nižšími příjmy. S rostoucími cenami mají v místě práce problém bydlet třeba prodavači, učitelé, pošťáci i další profese, které jsou pro chod města nezbytné.

Počet domácností ohrožených rizikem ztráty bydlení by se tak měla města pokoušet snížit, uvádí sociolog Josef Bernard z Akademie věd. „Podpora bydlení chudších může směřovat k omezení segregace, při níž se chudé domácnosti vytlačují do problémových lokalit ve městě nebo mimo něj. Pro soudržnou společnost je výhodné, když obytné prostředí tvoří sociální mix domácností různého sociálního postavení,“ vysvětluje.

Zpráva o vyloučení z bydlení 2021 uvádí, že se v bytové nouzi nachází 35 tisíc až 62 tisíc českých domácností. Dalších 130 tisíc až 190 tisíc je ohroženo ztrátou bydlení a přibližně 300 tisíc až 350 tisíc trpí nadměrnými náklady na bydlení, to znamená, že za něj dává více než 40 procent svých čistých příjmů. Alespoň jeden z uvedených problémů má půl milionu domácností, v nichž žije necelý milion lidí.

Iniciativa Za bydlení, která za zmiňovanou zprávou stojí, odhaduje, že počet lidí s problémy s bydlením nyní vzrostl z milionu o další třetinu. „S průměrným zdražením energií o 30 procent lze odhadnout, že počet domácností trpících nadměrnými náklady na bydlení stoupl o 200 tisíc, tedy o 300 tisíc lidí žijících v těchto domácnostech,“ říká analytik Jan Klusáček. Ohroženy jsou především samoživitelky, rodiny s nízkými příjmy a senioři.

Rozšiřování městského bytového fondu považují za klíčové i oslovení odborníci. Sociolog Lux tvrdí, že obce mají velkou pravomoc v územním plánování, nabídka tak může pružněji reagovat na rostoucí poptávku. „Pomoct může výstavba obecních bytů nebo podpora komerční a družstevní výstavby za podmínek, jako je určení počtu bytů pro obec, která je bude pronajímat podle sociálních kritérií,“ říká.

Město by podle Ivy Kuchyňkové z iniciativy Za bydlení mělo mít tolik bytů, aby bylo schopné ovlivnit ceny na trhu. V ideálním případě třetinu až polovinu všech. Dostat se na tak vysoké číslo není ale otázka několika málo let. Už nyní jsou však opatření, která města dělat mohou. Kromě podpory nové výstavby je to například motivace k pronajímání.