COOLna

Hůře bylo už jen v transformačních 90. letech. V roce 1991 reálné mzdy klesly o více než 26 procent. A reálný propad výdělků pokračuje už tři čtvrtletí po sobě. Podle zprávy ČSÚ vzrostla ve druhém čtvrtletí letošního roku průměrná mzda oproti loňskému druhému kvartálu o 4,4 procenta na 40 086 korun. Reálně, tedy po odečtení inflace, se ovšem průměrná mzda naopak meziročně snížila, a to o 9,8 procenta.

Mediánová mzda, tedy výdělek ve středu mzdového pásma, vzrostla o 5,3 procenta na 34 111 korun. V reálném vyjádření tudíž klesla o 8,5 procenta. Medián mnozí ekonomové považují za více vypovídající než průměr. „Trend propadu reálných mezd bude letos pokračovat a bude nejsilnější za poslední tři dekády, reálné mzdy patrně mírně poklesnou i v příštím roce,“ hodnotí hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.

Nakolik se mzdy reálně propadnou, záleží i na tom, kolik budou zaměstnavatelé schopni přidávat. „Energetická krize, která extrémně zvedá náklady mnoha firem, je důvodem navíc ke mzdové zdrženlivosti, protože větší úpravu mezd by řada firem nemusela unést. Zřejmě proto potrvá přinejmenším do druhého kvartálu příštího roku, než se obnoví reálný růst mezd,“ odhaduje hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

Vůbec nejvíce stáhla inflace výdělky do červených čísel v transformačním roce 1991. Po takzvané cenové liberalizaci, kdy ceny začal místo direktivních rozhodnutí vládní nomenklatury určovat trh, totiž spotřebitelské ceny vzrostly o 56,6 procenta, což znamenalo pokles reálné mzdy o 26,3 procenta.

V roce 1993 inflace zaměstnancům umazala skoro 21 procent z mezd a v následujícím roce 10 procent. Od roku 1991 však nominální mzdy rostly dvouciferným tempem. V roce 1993 o 25 procent, následující rok o 18 procent, takže výdělky rostly i v reálném vyjádření. A od roku 1994 už inflace jen klesala a dlouhodobě zůstávala na nízkých jednociferných číslech. Až do letošního února, kdy překročila 11 procent.