COOLna

Akci ekonomického fóra ve Vladivostoku využil Vladimír Putin k šíření svého vidění světa. Šikovně si umí upravit realitu k obrazu svému.

Odmítl, že by Rusko na bojišti porušovalo mezinárodní právo, jak už bylo mnohokrát doloženo.

Uvalené sankce na Rusko pak označil za projev vazalství západních mocností k Washingtonu, které představuje nebezpečí pro celý svět. A ten se přitom podle něj stále víc obrací k Asii.

Putinův projev trval přibližně 37 minut a byl v porovnání s jinými projevy nejobsáhlejší.

Putin nejprve prohlásil, že epidemii koronaviru nahradily jiné globální výzvy. „Mám na mysli sankční horečku Západu, jeho neskrývané agresivní pokusy vnutit jiným zemím své vzorce chování, zbavit je suverenity a podřídit je jejich vůli,“ uvedla hlava státu.

Kvalita života lidí v Evropě je podle něj obětována v zájmu zachování americké diktatury ve světových záležitostech. „Dosažená úroveň průmyslového rozvoje v Evropě, kvalita života lidí, socioekonomická stabilita – to vše je vhozeno do sankční pece, spáleno na příkaz z Washingtonu ve jménu nechvalně známé euroatlantické jednoty,“ řekl Putin.

Rusko podle Putina čelí ekonomické, finanční a technologické agresi Západu, což zemi způsobuje jisté obtíže v některých regionech a oblastech průmyslu. Strádají zejména firmy závislé na dodávkách z Evropy, přiznal.

Ale Evropa je na tom podle něj mnohem hůř. „Důvěra v dolar, euro a libru šterlinků se ztratila, (…) konkurenceschopnost podniků v Evropě klesá, (…) inflace roste. (…) Rusko svou aktivitou na Ukrajině o nic nepřišlo, jen posiluje vlastní suverenitu,“ dodal Putin s tím, že jeho země bude nakonec silnější a bude se rychleji rozvíjet.

A to především proto, že je podle Putina Rusko jedinou zemí na světě, která se dokáže plně zajistit přírodními zdroji. „Ochránili jsme sféru těžby surovin před nepřátelskými akcemi,“ připomněl.

Rusko podle Putina při současné invazi „pomáhá lidem“ žijícím na Donbase, je to podle něj ruský dluh vůči nim, který „až do konce vyplníme“.

Putin ve Vladivostoku také řekl, že Rusko boje na Ukrajině nezačalo, ale naopak se prý snaží ukončit ty, které tam trvaly už od roku 2014. Tehdy Moskva anektovala ukrajinský Krym a poskytla podporu proruským separatistům v regionech na východě Ukrajiny.

Za nelegitimní režim, který se k moci dostal po převratu v roce 2014, označil Putin stávající vládní moc v Kyjevě. Od roku 2014, kdy rozsáhlé protesty vedly k útěku prezidenta Viktora Janukovyče do Ruska, se na Ukrajině konaly několikery parlamentní a prezidentské volby, v těch posledních v roce 2019 vyhrál stávající ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

„Mnoho lidí na Ukrajině se bojí otevřít ústa kvůli totálnímu teroru ze strany extrémních nacionalistů, kteří se chopili moci,“ řekl ve Vladivostoku Putin. „V Rusku a dalších civilizovaných zemích nejsou neonacisté a extrémní nacionalisté povýšeni do hodnosti národních hrdinů, jako je tomu na Ukrajině.“

Dále: „Na Ukrajině jsou ti občané, kteří jsou proti oficiální politice Kyjeva a nenávidí jeho neonacistický režim, stříleni na ulicích.“

Prezident si postěžoval na západní mocnosti, i co se týče vývozu obilí z Ukrajiny.

Válka v okolí černomořských přístavů ochromila téměř na půl roku vývozy obilí do celého světa. Zatímco ukrajinská sila přetékala pšenicí a kukuřicí, milionům lidí po celém světě začal reálně hrozit hladomor. Nadto pak začali Rusové s plodinami z okupovaných území čile obchodovat.

V červenci byla na základě dohody o vývozu obilí, kterou uzavřela OSN, blokáda Ruskem zrušena a Ukrajině se v rámci takzvaného obilného koridoru otevřela cesta k vývozu zemědělského zboží ze tří přístavů – Oděsy, Černomorsku a Južného.

Jenže podle Putina je celá dohoda „dalším drzým, hnusným podvodem“. „Dohoda o obilí byla uzavřena pod záminkou ochrany zájmů nejchudších zemí, aby nenastal hladomor. Přitom se obilí z Ukrajiny vozí do zemí, které to nepotřebují,“ tvrdí Putin.

Tím rozehrál africkou kartu: v době sankcí se opírá i o africké spojence.

Důvěrný dokument ruské vlády, z něhož citovala agentura Bloomberg, ovšem nabízí zcela jiný pohled na situaci. Varuje před hlubokými a vleklými dopady západních sankcí na ruskou ekonomiku.

Materiál upozorňuje, že tlak na ruské hospodářství způsobený sankcemi se bude stupňovat a odklon Evropy od ruských energetických surovin by mohl narušit i schopnost Ruska zásobovat domácí trh.

Nejpesimističtější scénář v tomto materiálu předpokládá, že ruská ekonomika dosáhne dna v roce 2024, kdy bude ve srovnání s loňským rokem slabší o 11,9 procenta, a vzpamatovávat se bude až do konce desetiletí. Dokument varuje, že během jednoho či dvou let čeká Rusko pokles produkce v řadě odvětví orientovaných na export, včetně ropy, plynu, kovů, chemikálií a dřevařských produktů.