Je paradoxem, že ženy – většinou matky, které přivádí na tento svět a vychovávají další generace, jsou podle statistik skupinou nejvíce sužovanou chudobou.
Mateřství samo o sobě je nelehkou úlohou a v případě matek, obzvláště samoživitelek, jde často nejen o nekončící maraton povinností, ale také o letité finanční potíže, které se podepíšou především i na způsobu života ve stáří.
Podíl lidí ohrožených chudobou je v České republice nejnižší z celé Evropské unii, zato rozdíly ve finanční situaci mužů a žen jsou zde z celé Evropy nejvýraznější. Bezproblémový chod české domácnosti s ohledem na ceny bydlení, jídla a dalších komodit vyžaduje dva příjmy a v případě výpadku jednoho z nich, může nastat vážná komplikace. Tento problém se v drtivé většině týká právě žen, a pokud se žena sama stará o dítě, nebo dokonce o více dětí, velmi snadno se může dostat do finančních potíží a spirály zadlužení. Právě svobodné matky patří mezi finančně nejohroženější skupiny obyvatel, neboť kromě nižších či nepravidelných výdělků musí přizpůsobit pracovní možnosti péči o děti. Sólo rodiče jsou třikrát častěji ohrožení chudobou než kompletní rodiny, a to i přesto, že pracují.
Statisticky jsou na tom ženy hůře než muži v podstatě ve všech kategoriích a aspektech. Nikoho nepřekvapí, že kromě matek samoživitelek jsou na tom obdobně také seniorky. Tyto dvě kategorie jsou spojenými nádobami, neboť pokud žena celý život balancuje na hranici chudoby, nelze očekávat dostačující rentu v důchodovém věku. Ženy pobírající starobní důchod a žijící samy jsou na tom ještě hůře a jen málokdy si mohou kvůli horšímu zdravotnímu stavu k nízké rentě přivydělat. V rámci důchodců žijících pod hranicí chudoby je tak téměř čtyřikrát více seniorek než seniorů.
Výrazných faktů přitěžujících ženám je hned několik. Důležitou roli ve finanční situaci žen hraje nerovnost ve mzdách i neobsazování žen do vyšších pozic, a to i navzdory vyšší vzdělanosti oproti mužům.
Dnešní chudoba je oproti dřívějším dobám nenápadná a není na první pohled vidět. Je skryta za dveřmi domácnosti, kde se maximálně šetří výživným jídlem, drogerií, energiemi, nakupuje se výhradně ve výprodejích a společenský život a kultura jsou velkou neznámou. Život na okraji společnosti vede jedince k izolaci a často i k depresím, dlouhodobě existovat za životní minimum je totiž nekonečně frustrující. Ženy jsou v tomto ohledu navíc spíše emotivnější než muži a hůře se vypořádávají s depresemi a mnohem častěji přichází syndrom vyhoření a zdravotní potíže.
U dětí matek samoživitelek žijících na hranici chudoby, které nemají na různé zájmové kroužky, lepší oblečení nebo elektroniku, také může docházet k jejich vyloučení ze sociální skupiny například spolužáků a kamarádů.




Napsat komentář