Taková letiště nebo nádraží, na kterých se vítají nebo loučí páry, vidí MNOHEM VÍCE UPŘÍMNÝCH polibků než svatební sály. Podobně zdi nemocnic slyší MNOHEM VÍCE UPŘÍMNÝCH modliteb než stěny kostelů.
Když jsem si toho všiml poprvé já, položil jsem si otázky:
Proč vlastně mají lidé takový problém s upřímností a přímostí?
Proč je na světě tolik zbytečné falše a přetvářky?
Možná je to smutnou zkušeností lidí. Mnozí z nás už zažili, že po nás druzí vyžadovali, ABYCHOM BYLI UPŘÍMNÍ, ale jen do chvíle, než jsme opravdu upřímní byli – pak jim to začalo vadit. Vyznávám upřímnost. Upřímnost má blízko ke slovu přímost. Dávám do přímky to, co říkám, to, co si myslím, i to, co dělám. A dělám to tak kvůli sobě. Věřím totiž na karmu, kterou si vytváříme svým vlastním jednáním.
Lež, faleš a zrada jsou vůbec ty nejhloupější činy, nic není tak nevýhodné. Jednou zalžeš, a zpochybní se všechny Tvé pravdy – minulé i budoucí. Jednou jedinou lží, která vyjde najevo, přijdeš navždy o člověka, který Ti důvěřoval. Stačí jedna jediná lež, a pověst, kterou ztratíš v jedné sekundě, nemusíš už nikdy získat zpátky, ani milionem dalších pravd.
Petr Casanova




Napsat komentář