Když člověk získá moc nad druhými, ať už jakoukoli vestou, je vystaven velkému pokušení a tlaku. Najednou začne snadno rozhodovat za druhé, začne využívat své postavení pro svůj prospěch. Zná to každý/á, kdo se někdy chtě nechtě dostal/a do pozice, kdy mohl/a rozhodovat o druhých i v nějakých maličkostech. Najednou jste možná zjistili/y, že se už mnohem méně hlídáte, že mnohem častěji víte, co je nejlepší rozhodnutí. Možná vám někdy přišlo naprosto v pořádku, že jsme o něčem či někom rozhodli/y, protože vy jste to přece věděli/y nejlíp.
Dá se to tedy nazvat heslem: „účel světí prostředky“. Není možné dojít ke svobodě přes útlak. Jak se ukázalo na příkladu moci, může být daná (přechodná) situace pro některé lidi tak výhodná (např. držet moc), že nebudou už usilovat o původní cíl (např. aby každý měl moc sám nad sebou). Řešením pak je snažit se zabránit situacím, ve kterých by toto hrozilo. To znamená neustupovat z principů a představ o chování, které považujeme za správné (např. aby lidé rozhodovali sami za sebe). A to i v případech, kdy se tyto způsoby chování a jednání mohou zdát méně efektivní a pomalejší v dosahování vytyčených cílů, např. oproti autoritářskému řízení a organizování lidí.
Tím, že naše myšlenky nežijí jen v našich hlavách, ale i v našich každodenních zkušenostech, mohou být konfrontovány s realitou.
Jedná se vlastně o přenesení obecných principů (spolupráce, rovnost, odmítnutí moci a hierarchie apod.) na konkrétní situace a jednání. Například vztah k druhému pohlaví, vztah k dětem, vztah k majetku, vnímání autority učitelů, schopnost spolupracovat s ostatními lidmi, schopnost domluvit se, vztah k nadřízeným a podřízeným..
Je třeba si uvědomit jednotlivé problémy.
Co když někdo pomlouvá druhé, tzn. šíří o nich nepravdy s jasným cílem jim ublížit? Proč to dělá? Chce se tomu člověku pomstít? Nemá si s jinými lidmi o čem povídat? Nebo nemá toho člověka rád a tak to chce dát nějak najevo? Bojí se mu to říct do očí? Co všechno v tom hraje roli? A souvisí to vůbec s tím, jestli se daná osoba prohlašuje za ….?
Pokud daný osoba chápe ostatní lidi jako sobě rovné a chce s nimi tvořit společenství v širším slova smyslu, měla by bát schopna se k nim chovat přímo a otevřeně a říkat jim věci na rovinu. Pokud je nevnímá jako sobě rovné a nestojí to za to, aby s nimi mluvila upřímně, je někde problém.. Obdobných příkladů bychom mohli/y najít spoustu. Záleží na každém/každé, jestli je hledat chce.
Přímá cesta: Anarchofeminismus v každodenním životě
COOLna 
Napsat komentář