Znáte ten pocit, když jen tak mžouráte do jarního sluníčka, popíjíte kávu na terásce a pozorujete cvrkot kolem? Nikam nespěcháte, na nic nemyslíte, jen nasáváte teplo slunečních paprsků všemi póry… Tak to je keyif, jehož význam odpovídá slovu potěšení, i když přesnější by byla ledabylá relaxace, oddání se prožitku dané chvíle. Prožívat keyif znamená ztratit se v čase a v prostoru, není žádná minulost ani žádná budoucnost, je jen teď a tady a to je jediná realita. Nemusí to být nic důležitého, naopak, jsou to většinou ty nejbanálnější činnosti. Krmit kachny s dětmi u jezírka v parku. Jen si tak posedět na lavičce u řeky a pozorovat hladinu a její břehy. Popíjet s přáteli víno ze džbánku ve stínu starého dubu a házet klacek psovi.
Jak na Keyif?
Každý si musí najít svou vlastní keyif chvilku, pár minut o samotě nebo na nějakém zvláštním místě či v obklopení těch „správných“ lidí. Zapomeňte na všechno a prožívejte přítomnost, jako by ona chvíle byla důležitější než všechen shon a rachot města kolem, které jako by poodstoupilo a zmizelo v mlze…
Martina Háchová
COOLna 
Napsat komentář