COOLna

Plné regály proto patřily k největším přednostem Západu v soupeření politických bloků během studené války. Na rozdíl od plánovaného hospodářství přinášelo tržní hospodářství spolehlivé výsledky. To sice mělo doslova svou cenu, na druhou stranu to nevyžadovalo žádné soukromé vztahy a známosti. Zatímco v socialismu často nebyl k sehnání vitamin B, v kapitalismu platilo pouze jedno pravidlo: co se nedá koupit za peníze, dá se koupit za ještě více peněz.

Tržní ekonomika, která zvítězila nad nedostatkovou socialistickou ekonomikou, tedy slibuje především jednu věc: plnou dostupnost. Mezery v sortimentu proto škodí její pověsti. A takových mezer v posledních letech přibývá. Pandemie nejprve způsobila nedostatek toaletního papíru, pak se zhroutily globální dodavatelské řetězce a iPhony se najednou nedostaly ke kupujícím tak rychle, jak byli zvyklí. Současná energetická krize by mohla vést k ještě většímu narušení zásobování. Nedostatku se nyní obávají už i pivovary a výrobci papíru a v nejhorším případě by na některých místech mohla zhasnout světla a zůstat studená topení.

To by byl především existenční problém postižených skupin. Zároveň by to však otřáslo základy tržního hospodářství. V kapitalismu by měl nedostatek vždy zůstat záležitostí individuální odpovědnosti: pokud si něco nemůžete dovolit, musíte šetřit nebo více vydělávat. I kdybychom tento mechanismus nepovažovali za důkaz spravedlnosti založené na výkonu, ale spatřovali v něm velkou neoliberální lež typu „když opravdu chceš, můžeš to dostat“, musíme přinejmenším uznat, že to funguje.

V okamžiku, kdy se však nedostatek stane objektivním, tj. výroba sama nestíhá, stávají se prázdné regály a zásobníky plynu z liberálního hlediska mezerami, které po sobě zanechal ďábel. Pak totiž trh jako distribuční mechanismus narazí na své masově-psychologické limity. Vzhledem k blížícím se „letům nedostatku“ by bylo teoreticky možné požadovat: plyn, elektřinu a pivo si v případě pochybností mohou dovolit jen ti, kteří na to mají. Ale i zarytí liberálové dobře vědí, že v praxi by se to už nedalo prodat jako spravedlnost založená na výkonu.