COOLna

„Na aktuální téma vystoupila náměstkyně vedoucího pro ideologickou práci Lelčyckého okresu Galina Lisickaja. Zdůraznila, že se Bělorusko nachází v kategorii zemí s velmi vysokou úrovní lidského rozvoje a ve světovém žebříčku štěstí se Bělorusko v roce 2022 posunulo o deset příček výš,“ popisuje zpráva průběh takzvaného Jednotného informačního dne v okrese na jihu Běloruska sousedícím s Ukrajinou.

Jednalo se o součást pravidelně pořádané kontaktní kampaně, kde se běloruský režim snaží pracovním kolektivům a obyvatelům vysvětlit, že země vzkvétá, a zahnat chmury z války za humny a domácích hospodářských problémů. Koncem července byla zveřejněna instrukce pro odbory pro ideologickou práci všech úrovní nazvaná Klíčové úspěchy Běloruské republiky v současné etapě. Z ní Lisickaja citovala optimistické hodnocení situace v zemi.

Realita v Bělorusku má ovšem do obrazu nomenklaturou připravené kampaně hodně daleko. Na zemi Alexandra Lukašenka těžce doléhají sankce, které Západ uvalil na Bělorusko za aktivní podporu ruského vpádu na Ukrajinu – v prvních dnech války se ruští vojáci vydali z Běloruska dobývat Kyjev, nyní odtud startují ruské bombardéry a rakety mířící na ukrajinská města.

Nejvíce trpí běloruské hospodářství a špatná ekonomická situace už doléhá ale i na řadové Bělorusy.

„Sankce mají velmi významný dopad, Bělorusko čelí jedné z největších recesí od vyhlášení nezávislosti,“ upozorňuje v rozhovoru pro Lidovky.cz Dzmitry Kruk, seniorní analytik běloruského think tanku BEROC.

„Sankce především ovlivnily běloruský export, jehož objem se podstatně snížil. Za prvních pět měsíců, dokud statistika byla veřejně přístupná, se export propadl o polovinu. Významné jsou především sankce uvalené na export ropných produktů a hnojiv. Kromě toho sehrálo významnou roli i přerušení ekonomických vztahů s Ukrajinou,“ vysvětluje ekonom.

Do začátku války byla Ukrajina pro Bělorusko důležitým hospodářským partnerem. Na ukrajinský trh mířilo 14 procent exportu běloruského zboží. Ukrajina byla pro Minsk klíčovým odběratelem ropných produktů. Zároveň přes ukrajinské přístavy Bělorusko vyváželo hnojiva a potraviny.

Běloruskou ekonomiku od tvrdého dopadu západních sankcí také do jisté míry chrání paradoxně snížení dovozu ze zahraničí. „Z hlediska poklesu ekonomiky je to špatné, ale z hlediska dynamiky kurzu běloruského rublu, příjmů obyvatel a cen tento vliv je dá se říct pozitivní,“ upozorňuje běloruský expert.

Bělorusko postihl podobný problém jako Rusko. Ze země odešly zahraniční společnosti a běloruské firmy mají mají kvůli bankovním restrikcím problém s nákupem zboží ze zahraničí. Evropská unie navíc na jaře uvalila embargo na běloruské, ale i ruské nákladní automobily a Bělorusko odpovědělo stejným zákazem vjezdu pro těžká vozidla s unijní značkou.

Režim Alexandra Lukašenka aktivně podporuje ruskou agresi proti Ukrajině. Moskva ale fakticky nijak Minsku nekompenzuje enormní ztráty spojené ze západním sankčním tlakem.

„Vztahy mezi Ruskem a Běloruskem jsou nastaveny tak, že Minsk nemůže nic po Moskvě požadovat. Běloruská vláda nemá možnost vyvíjet tlak na ruskou stranu. Vzájemné vztahy připomínají vztah mezi milostpánem a nevolníkem. Nevolník nemůže po vrchnosti nic požadovat,“ říká běloruský expert.

Podle Kruka by se za kompenzaci sankcí dal považovat nákup ruských energetických surovin s podstatnou slevou. „Cena ruské ropy se podstatně snížila kvůli tomu, že ji západní země odmítají nakupovat. Proto se prodává s velkou slevou. To je významná podpora pro běloruskou ekonomiku. Tato podpora však neprobíhá jako dříve (tedy ropa výměnou za geopolitické polibky), ale proto, že to je pro Rusy ekonomicky výhodné. To samé platí i pro plyn,“ vysvětluje běloruský analytik.