COOLna

Odpověď na otázku, kdy skončí inflace, nikdo nezná a znát nemůže, současný globální svět je zatížen souběhem mnoha radikálních a bezprecedentních nejistot. Jenom fachidiot, bohorovně přesvědčený o jakýchsi přesných modelech, si myslí opak. Nebo z nějakého důvodu předstírá či bude předstírat, že je důvod těmto modelům věřit.

Nemůžeme vůbec tušit, jestli je inflace za vrcholem, či nikoliv, kdy a jestli skončí válka na Ukrajině, která sice nebyla prvním impulsem k raketovému nárůstu cen energií, ale dnes má vliv na jejich vývoj zcela zásadní.

Víme též, že se Čína rozhodla poškodit svou ekonomiku politikou nulového covidu, ze které nehodlá ustoupit. Sice vůbec nerozumíme tomu proč, ale je to tak. Dopad na inflaci může být dvojí. Nižší čínský ekonomický růst v důsledku nulového covidu může snížit poptávku po ropě a plynu v celé východní Asii. Nebo politika nulového covidu v Číně časem skončí.

Čínský zápas s covidem má ještě jeden zásadní dopad na ekonomický vývoj a inflaci: pokračují výpadky v dodávkách v rámci globálních řetězců, pokračují výpadky a nedostatky všeho možného, stále je přerušená mezinárodní doprava. Na jedné straně to zpomaluje ekonomický růst, na druhé kvůli tomu ceny stále vystřelují vzhůru.

A jak to bude s íránským nápřahem k vlastní jaderné zbrani? Zastaví brzy tyto ambice Spojené státy americké či Izrael? Nebo nikdo? Bude nový konflikt na Blízkém východě? Obnoví se v důsledku inflace krize eurozóny a napětí mezi evropským severem a jihem?

Předvídání je nyní nemožné, stejně jako předvídat vývoj války či pandemie.

Podvědomě bychom si všichni přáli, aby uvedené fenomény byly jen přechodné. Přejeme si návrat k normálu a trpíme navíc nedostatkem pozornosti, který způsobují sociální sítě. Inflace, válka, covid – to vše je příšerné, ale taky nás to nudí. O posledních vlnách a vlnkách pandemie už nechceme ani slyšet, dokud nejsme sami pozitivní. Ekonomický, zdravotní a geopolitický chaos bude podle všeho spíše pokračovat, nejen měsíce, ale roky.

Která země se stane další Srí Lankou, kde ekonomická krize přeroste v politický chaos? Albánie? Keňa? Panama? Argentina? Který další premiér po Borisi Johnsonovi a Mariu Draghim padne? Dle Fergusona žijeme ve vysoce komplexním, ale i adaptivním systému. Nastanou-li disrupce, nelze předvídat jejich efekt.

Ale zpět na český dvorek. V rámci všech těchto nejistot, které jsou s námi již delší dobu, tu máme instituci, která má ve všem jasno. Je jí bývalé vedení ČNB, které vědělo přesně, jak dlouho inflace potrvá, že za ní mohou hlavně domácí trendy, a pokud jsou nějaké trendy globální, pak je odsud z Prahy na základě našich skvělých ekonomických modelů přemůžeme. Výsledek úsilí o světové premiantství ve zvyšování úroků je ale zcela žalostný: inflace je oproti eurozóně dvojnásobná.

Jan Macháček