COOLna

Živočišné suroviny z chovu hospodářských zvířat, jako je kejda nebo mrva, dále pak suroviny zemědělské prvovýroby od trávy po vojtěšku a vybrané produkty rostlinného charakteru, jako jsou matoliny, výpalky a podobně.

Všechny tyto produkty projdou takzvanou anaerobní fermentací, jejímž výstupem je bioplyn. „Ten se bude dále upravovat, respektive čistit v navazující technologii, aby splňoval požadavky na kvalitu zemního plynu,“ uvádí v dokumentaci stanice na bioplyn na okraji Dobrého Pole na Mikulovsku k posudku EIA zástupce oznamovatele Jan Šafařík.

Bioplyn přeměněný na biometan se pak vtlačí do distribuční sítě pomocí 165 metrů dlouhého těžebního plynovodu.

V nové stanici chce zemědělská společnost Mikrosvín zpracovávat zemědělský odpad, který promění na plyn, jejž pak bude dodávat do veřejné distribuční sítě s tím zemním. S trochou nadsázky si potom lidé budou moci zatopit plynem z chlévské mrvy nebo vařit na plynu z vinných matolin, tedy zbytků po vylisování hroznů.

„Čím více biometanu bude proudit v naší plynárenské síti, tím menší uhlíkovou stopu a menší emise to bude znamenat při využívání plynu v průmyslu, teplárenství nebo v dopravě,“ říká Martin Schwarz, vedoucí sekce biometan v CZ Biom – České sdružení pro biomasu.

Teď už se o využití biometanu mluví i v souvislosti s nutností zbavit se alespoň částečně závislosti na ruském plynu. Má totiž velmi podobné vlastnosti, jen jeho výhřevnost je o něco nižší.

„Pokud by biometan někdy stoprocentně nahradil zemní plyn, znamenalo by to například, že se litr vody přivede k varu o několik málo sekund později. To je zanedbatelný diskomfort, který asi rádi strpíme, získáme-li výměnou nezávislost na fosilním průmyslu a zastavíme globální oteplování i s ním spojené změny klimatu,“ přemítá Schwarz.

Potenciál výroby biometanu je v Česku obrovský díky husté síti již existujících bioplynových stanic. Problém je zatím v tom, že současné bioplynky sice vyrábí teplo a elektřinu, nicméně vtlačovat biometan do plynárenské sítě umí jen jediná, v Rapotíně na Šumpersku. Podobně jako na Mikulovsku se však připravují další.

Na vyšší podíl biometanu se připravuje i společnost GasNet, provozovatel největší plynárenské distribuční soustavy v České republice. „V tuzemsku je přes 550 bioplynových stanic, kromě toho se plánuje mnoho nových projektů. Biometan má tak u nás velký potenciál. Do roku 2030 by mohl nahradit deset až patnáct procent tuzemské spotřeby zemního plynu pro potřeby vytápění i silniční dopravy,“ oznamuje za firmu Ivo Jirovský.

Společnost má nyní v Česku podepsánu zhruba desítku smluv o připojení biometanových stanic. Jednou z nich je například ta v Litomyšli, kde jako generální dodavatelé působí společnosti Hutira – Brno a její dceřiná Hutira Green Gas.

Jak míní jejich marketingový ředitel Tomáš Stone, plyn bude hrát v tuzemském energetickém mixu i do budoucna významnou roli. „I to je důvod, proto se značka Hutira zaměřuje na podporu plynárenského vzdělávání. Potřebujeme plynaře, kteří jsou schopni reagovat na nové výzvy,“ hlásí.