Polský spisovatel Stanisław Lem předpověděl vícero fenoménů, které se staly skutečností. V jeho vědecko-fantastických knihách už před více než půlstoletím najdeme neviditelné sítě vědění napříč zeměkoulí (internet), mapy, na nichž se trasy hledají dotykem (Google Maps), nebo trojrozměrné počítačové světy pohlcující člověka (virtuální realita).
Lem pocházel z židovské rodiny ze Lvova, která byla krutě postižena holokaustem. S výjimkou jeho rodičů byli téměř všichni jeho příbuzní zavražděni. Své vlastní přežití považoval za souhru náhod. Několikrát unikl smrti doslova o vlásek. Mnoho mimozemských hrozeb v jeho próze vychází ze skutečných hrůz, které mu způsobily stalinismus a nacismus. Vzpomínáte si na strhující scénu s Dr. Rappaportem z románu Pánův hlas, který jen těsně unikne popravě? Autor to zažil také. O válečném období nedokázal psát ani mluvit. Ze vzpomínek měl noční můry; raději je proměnil ve sci-fi.
V osmdesátých letech, během výjimečného stavu, se mu podařilo vycestovat z Polska do Západního Berlína. Pozoroval nové německé mírové hnutí zblízka a označil ho za „zničující šílenství“. V článku V očích Sovětů, který vyšel v roce 1983 pod pseudonymem P. Znawca („znalec“) v exilovém časopise Kultura, prorocky popsal zhoubné důsledky ignorování sovětské diktatury a upřednostňování ekonomických zájmů. Jeho kritika smluv o dodávkách ruské ropy a plynu jako by byla napsána včera.
Pozoruhodné jsou také poznámky o rostoucím antiamerikanismu. Svobodným Němcům za protesty proti USA „nic nehrozí, nezkřiví jim ani vlas na hlavě“, ale pouze tím způsobí, že se Washington stáhne do izolace – což se také stalo. „Rusové mají všechny důvody ke spokojenosti.“ Zároveň jako znalec technologií tvrdil, že NATO fatálně přeceňuje skutečnou vojenskou sílu Ruska. Strategie totalitního SSSR byla vždy založena na „oklamání celého světa“ a všechny smlouvy pro něj byly „cárem papíru“.
Lema děsil rozmach sovětské propagandy a její masová odezva. Upozornil také na možnost imperiální války na Západě. „Proč střílet, když všeho lze dosáhnout vydíráním?“ Varoval, že teprve až Evropané zůstanou „tváří v tvář Moskvě sami, budou nejprve překvapení a pak vyděšení – ale to už bude pozdě“. Je cenné, že tento krátký brilantní text vyšel ve slovenštině v překladu Karola Chmela (antologie Kultura, Kalligram, 2008). Ze závěru dodnes běhá mráz po zádech: „Umírejte s Němci v čele, národy staré Evropy!
Michal Hvorecký
COOLna 
Napsat komentář