Odmalička se učíme, že špína škodí. Před jídlem si musíme mýt ruce, nic nemáme olizovat, je třeba mít se na pozoru před všudypřítomnými bacily, viry a parazity… Reklama nám vnucuje antibakteriální mýdla, dezinfekční vodičky a UV lampy, které naše domácnosti udrží v hygienické čistotě.
Jenže nic se nemá přehánět. K úvahám o prospěšnosti špíny vědce přivedl nárůst autoimunitních nemocí. Různé druhy alergií, lupénku, astma, atopický ekzém, sennou rýmu, roztroušenou sklerózu, Crohnovu chorobu nebo cukrovku 1. typu před sto lety skoro nikdo neznal. Dnes se hodně vyskytují v rozvinutých západních zemích, ale málo ve špinavém třetím světě. Statisticky méně je mívají zemědělci, chovatelé psů a koček a další lidé pravidelně přicházející do kontaktu s prachem a nečistotou. Proč?
Asi před třiceti lety přišli lékaři s teorií, že za to může příliš úzkostlivá hygiena. Aby náš imunitní systém dobře fungoval, musí se naučit rozeznávat miniaturní nepřátele. K tomuto tréninku slouží dětské nemoci. Jenže pokud jsme se v dětství nesetkali s dostatkem špíny a neprodělali díky tomu banální infekce, neměli naši miniaturní obránci dost podnětů. Nudili se tak dlouho, až zešíleli a zakousli se do buněk našeho vlastního těla.
Autoimunitní nemoci jsou zřejmě způsobeny nedostatkem špíny. V neřádu žili lidé tisíce generací a často na to šeredně dopláceli. Nejrůznější epidemie jim krátily život a decimovaly celé populace. Dnes je to přesně obráceně. Ani superčistá společnost není zdravá. Mělo by být dětem dovoleno hrát si na smetišti a místo mýdla a vody si před jídlem olízat dlaně? Nikdo bohužel přesně neví, kolik špíny je pro naše tělo tak akorát.
COOLna 
Napsat komentář