COOLna

Zatímco děti si užívají poslední prázdninové dny, ředitelé ve spolupráci s účetními řeší, z čeho zaplatí zálohy na elektřinu a plyn. Leckde už totiž v první polovině roku zaplatili více než za celý minulý kalendářní rok.

„Naším zřizovatelem je Středočeský kraj. Smlouvy máme od kraje, které soutěží na burzách, a zatímco v roce 2021 nás energie stály za celý rok 1,6 milionu korun, letos za první pololetí už 1,67 milionu. A to jsme škola, která má druhé pololetí energeticky náročnější. Takže se toho děsím,“ popisuje Štefan Klíma, ředitel Střední pedagogické a Integrované střední školy z Mladé Boleslavi.

Vypočítává, že škola zaplatí jen za druhé pololetí asi dva miliony korun za vodu, plyn a elektriku. „Cena narůstá každý měsíc a tím, že jedeme podle burzy, jedeme podle aktuálních cen. A ty neustále rostou,“ říká.

Prozatím zálohy platili z produktivní činnosti školy. Ta nabízí obory cukrář, pekař nebo designér, a tak se pomocí těchto profesí dařilo zvyšující se výdaje řešit.

Dlouhodobě je to však neudržitelné. Zvlášť pokud se cena za druhé pololetí skutečně vyšplhá.

Přestože má Klíma příslib od kraje, že mu s financováním pomůže, prozatím dostali pouze 72 tisíc korun. Jednou z možností, kde finance brát, je z prostředků na pomůcky do výuky. Jenže ani s těmi to není jednoduché. „To nejde, tam nám stát snížil peníze už tak o 41 procent, nemůžeme z toho dát ani korunu,“ je přesvědčen ředitel.

To, že se musí šetřit všude, potvrzuje i předseda Unie školských asociací Jiří Zajíček. „Použijeme veškeré dostupné finanční prostředky, které máme. V rámci platné legislativy budeme topit na nižší teploty. Bez pomůcek se nějakou dobu obejdeme, ale ve vymrzlých třídách děti sedět nemohou,“ zdůrazňuje.

Dodává, že na platy učitelů školy sahat nebudou, jelikož mzdové prostředky nespadají do peněz na provoz. Nevylučuje ani situaci, kdy Unie školských asociací vstoupí do jednání s kraji.

„Naše ekonomka už dostala befel od zřizovatele, aby spočítala spotřebu po zvýšení ceny. Jednotka je navýšená od teplárny o dvě stě procent. Když zřizovatel nedá peníze, nebude se topit,“ popisuje na sociálních sítích učitelka Dagmar.

Ředitelka Jana v komentářích reaguje, že provozní peníze má její škola pouze na září a říjen. „Potom nula. A to počítáme s účetní jenom energie. Jen za plyn budeme v celoročním nárůstu tak za 400 tisíc.“

Mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová sdělila, že kraje (popřípadě u mateřských a základních škol obce) tyto věci musí řešit ze své zřizovatelské pozice. „Takto to činí i ministerstvo u škol a školských zařízení, které zřizuje. V rámci přípravy rozpočtu na rok 2023 projednáváme jeho navýšení právě s ohledem na růst cen energií.“

Například v Jihočeském kraji mají ceny energií zafixované do konce roku u všech organizací kraje, a to včetně škol. „Nákup na příští rok teď řešíme,“ odvětil hejtman kraje a šéf Asociace krajů Martin Kuba. Na dotaz, jak budou kraje rostoucí ceny řešit a kde na to vezmou peníze, už neodpověděl.

V Libereckém kraji mají s nákupem energií problémy. První dvě aukce skončily bez odevzdaných nabídek ze strany možných dodavatelů. Cena elektrické energie se pohybuje okolo 20 korun za kilowatthodinu. Plyn se pak prozatím nenabízí a neobchoduje vůbec, uvedl hejtman kraje Martin Půta.

„Bez zásahu a pomoci se Libereckému kraji a našim příspěvkovým organizacím zvýší náklady o 400 až 500 milionů korun. Stále proto věřím v nějaký rozhodný zásah české vlády.“

Doplňuje, že podle mnoha názorů odborníků trh nefunguje a vůbec neodráží náklady na výrobu a zajištění energií. „Bez vnějšího zásahu to může vést až k omezení části veřejných služeb a následně objemu peněz určených do údržby majetku a investic. Podobně dramatické dopady lze očekávat do rozpočtu domácností a podnikatelských subjektů, proto rozumím obavám některých z nich z příštích měsíců.“