COOLna

Statistiky jsou vůči obyvatelům Česka a jejich znalostem cizích jazyků –⁠ zejména angličtiny – nelichotivé: V Evropě patříme mezi nejhorší. Anglicky se lépe domluví například Rumuni, Bulhaři nebo Chorvati, ukázal průzkum Education First.

Data z Českého statistického úřadu uvádějí, že 30 procent Čechů neovládá žádný cizí jazyk, zbytek se podle průzkumu nějakou cizí řečí alespoň na základní úrovni domluví. Uvedenou znalost však ČSÚ neprověřoval, závisela především na zhodnocení vlastních znalostí dotazovaných.

Anglicky se v České republice domluví 45 procent obyvatel, ovšem desetina ji umí pouze minimálně a 14 procent na základní úrovni. Středně pokročilou znalostí angličtiny – která již vyžaduje znalost jazyka na běžné komunikační úrovni – se může chlubit přibližně 15 procent populace, velmi pokročilou pak sedm procent.

Nejčastěji mají alespoň základní znalost angličtiny studenti, nejhůře jsou na tom naopak důchodci, ať starobní či invalidní. Obě skupiny dosáhly shodně na devět procent.

Jak ukazuje průzkum největší soukromé vzdělávací organizace na světě Education First, mezi evropskými státy v úrovni znalosti angličtiny se Česko pohybuje na posledních příčkách pelotonu. V celosvětovém srovnání si oproti loňsku dokonce pohoršilo a spadlo z 19. na 27. příčku. Znamenalo to největší propad napříč Evropou. Ve zbytku kontinentu včetně Ruska či Ukrajiny se průměrná úroveň angličtiny oproti minulým rokům zvýšila.

Srovnávacího testu se zúčastnilo 2,2 milionu lidí ze 112 zemí světa, ve kterých angličtina není rodným jazykem.

Byť celkově patří Česká republika navzdory zhoršení mezi země s vysokou úrovní znalosti angličtiny, od průměrné znalosti ji dělí jen nepatrná hranice. Test je vyhodnocován pomocí bodové škály, jejíž výsledek je u Čechů jeden z nejhorší v Evropě. Do testu se navíc lidé přihlašují dobrovolně, lze tedy očekávat, že jej podstupují lidé s alespoň minimální znalostí angličtiny.

Velmi vysoká úroveň angličtiny znamená, že člověk dokáže bez problému porozumět složitějším textům včetně smluv a umí používat a rozeznávat drobné rozdíly mezi angličtinou obchodní, formální a přátelsky uvolněnou. Vysoká úroveň znalosti jazyka by pro mluvčího neměla znamenat problém připravit pracovní prezentaci, dívat se v originálu na film či si přečíst noviny. Průměrná znalost pak vystačí při přípravě e-mailů nebo účasti na jednoduchých pracovních schůzkách.

Výbornou jazykovou vybavenost prokázali ve výzkumných testech častěji muži. „V roce 2020 poprvé překonala znalost angličtiny u mužů o velmi malý rozdíl znalost žen. Loni se však tento rozdíl zdvojnásobil. Schopnosti angličtiny u mužů v České republice, Dánsku a Španělsku v průměru výrazně převyšovaly schopnosti žen,“ popisují autoři studie.

„V znalostech cizích jazyků na profesionální úrovni patří Češi spolu s Francouzi, Poláky, Rumuny a Italy mezi nejhorší v Evropské unii. Horší než Češi jsou pouze Italové,“ doplňuje personální agentura Grafton Recruitment.

V průzkumu Pedagogické komory uvedlo pouze 15 procent respondentů z řad učitelů základních škol, že by měl druhý cizí jazyk zůstat povinný. Naopak 21 procent učitelů chce, aby byl druhý cizí jazyk nepovinný, a škola jej tedy nebude muset žákům nabízet vůbec. Zbylých 63 procent preferuje předkládanou vládní reformu, která navrhuje ponechat jazyku volitelnost.