COOLna

„V jaderné válce by bomby dopadající na města a průmyslové oblasti vyvolaly ohnivé bouře, které by do horních částí atmosféry vynesly velké množství aerosolů, směsi malých částic v plynu, zejména popela. Tyto částice by odrážely sluneční paprsky a nižší příkon energie od Slunce by měl za následek ochlazování planety. Výsledkem by bylo nejméně desetileté narušení zemského klimatu a také výroby potravin,“ píše se ve studii publikované v odborném žurnálu Nature Food.

Ačkoli termín „nukleární zima“ vznikl v osmdesátých letech dvacátého století, myšlenka je stará téměř jako samotné jaderné zbraně. Už v roce 1947 autor sci-fi Poul Anderson v ikonickém postapokalyptickém příběhu Děti zítřka psal o globální jaderné válce, která spustila novou dobu ledovou.

V posledních desítkách let se modelování klimatu stalo sofistikovanějším, jsou do něj zapojeny výkonné počítače. Vědci proto mohli důkladně prozkoumat, jaké důsledky by měla nukleární zima na životní prostředí po celém světě.

Nová studie nabízí dosud nejpodrobnější modelování zkoumající, jak by jaderný střet ovlivnil globální dodávky potravin.

Studie simulovala šest scénářů jaderné války, z nichž každý by vytvořil různé úrovně popela ve stratosféře. Pět scénářů modelovalo různá měřítka jaderného konfliktu mezi Indií a Pákistánem, zatímco šestý model jadernou válku mezi Spojenými státy a Ruskem.

Každý model odhadoval dopady na atmosféru. Změny klimatu byly potom převedeny do zemědělských modelů navržených zejména pro výpočet výnosů hlavních plodin, jako je pšenice, rýže nebo kukuřice.

Nakonec se vědci dobrali ztrát pěstovaných kalorií. Mohli tedy odhadnout, kolik lidí by hypoteticky podlehlo hladomoru v měsících nebo letech po jaderném střetu.

Nejhorší scénář modelovaný ve studii sledoval účinek 150 milionů tun popela v atmosféře po týdnu rozsáhlého jaderného konfliktu. Globální ochlazení o 14,8 stupně Celsia by následovalo do jednoho roku po jaderných explozích.

Vědci se odvolávají na dřívější studie, které odhadují, že přímo v důsledku výbuchů jaderných bomb by zemřelo 360 milionů až 400 milionů lidí. K tomu přidávají další, ještě temnější statistiku: Klimatické účinky zbraní by vedly k téměř devadesátiprocentnímu poklesu světové produkce kalorií.

Modelování naznačilo, že do dvou let po jaderném konfliktu by hladomor zahubil většinu globální populace – kolem pěti miliard lidí! Potvrdila by se tedy chmurná vize, že ti, kteří přežijí jadernou válku, budou závidět mrtvým.

I kdyby polovina kalorií v krmivu pro hospodářská zvířata byla odkloněna a spotřebována jako lidská potrava a podařilo se zamezit plýtvání potravinami, lidstvu by chybělo téměř 74 procent vypěstovaných kalorií.

V nejextrémnějším jaderném scénáři model předpovídá, že veškerý mezinárodní obchod s potravinami ustane, takže každá země se bude spoléhat na svou vlastní schopnost sklidit kalorie pro své obyvatele.

Zeměmi, které se za takového předpokladu jeví jako nejodolnější globální „kalorické“ katastrofě, předpovídané v modelování, jsou Austrálie a Nový Zéland.

Výzkumníci odhadují, že sklizeň pšenice v Austrálii bude méně ovlivněna klimatickými změnami souvisejícími s jadernou válkou, takže země může mít dostatek kalorií k udržení své populace. Totéž platí o Novém Zélandu.

Vědci nicméně připouštějí, že obě země by patrně zažily významný příliv uprchlíků z blízkých asijských zemí, které by čelily hladomoru.

Výzkumníci také upozorňují na omezení svých modelů. Simulované scénáře se zaměřují pouze na dopad nukleární zimy na současnou produkci kalorických plodin. Připouštějí však, že po jaderném konfliktu by státy mohly začít pěstovat plodiny vyžadující jen slabé nebo žádné sluneční světlo.

Vědci svou studii zahájili před ruským útokem na Ukrajinu. Pokládali ji proto za cosi abstraktního. Neuměli si představit, že jejich výzkum o následcích jaderné války bude v blízké budoucnosti aktuální. Následovaly však ruské výhružky použitím jaderných zbraní…

„Když jsem na studii pracoval, v žádném případě jsem si nemyslel, že by mohla být tak bezprostředně závažná,“ sdělil jeden z jejích autorů, Daniel Winstead z Pennsylvánské státní univerzity.