Jsem socialistou ve smyslu socialistického postoje, což znamená hlavně dvě věci. Především že společnost je zodpovědná za blahobyt všech svých členů. Řešení sociálních problémů by neměl hledat a aplikovat jedinec, pro sebe samotného a úzký kruh své rodiny, přátel atd. Je povinností komunity jako celku pomoci jednomu každému člověku přežít a hledat řešení problémů, s nimiž se všichni v životě setkáváme. Život je plný problémů. Někdo najde řešení těch svých velmi snadno, ale spoustě dalších k tomu chybí energie, zdroje, inteligence nebo znalosti. Pak přichází na pomoc komunita.
Druhý bod se týká toho, že stejně jako nosnost mostu nezjistíte součtem průměrné nosnosti jednotlivých pilířů, kvalita společnosti se neměří zprůměrováním blahobytu všech občanů, ale těch nejslabších. Často jsme v pokušení hodnotit kvalitu společenských opatření průměrnými výhodami, které přinesou všem. Ale jak dobře víme, výhody jsou distribuovány velmi nerovnoměrně.
To je socialismus. Nevěřím v to, že jde o určitý společenský řád, nevěřím v ideální socialistickou společnost. Věřím v to, že socialismus nám připomíná: „Postarejte se o nejslabší!“ To je stále důležité, obzvlášť dnes, kdy se během posledních deseti dvaceti let povážlivě zvýšila nerovnost šancí. Vezměte si současné absolventy vysokých škol. Většina z nich je buď zcela nezaměstnaná, nebo marně hledají práci odpovídající jejich dovednostem a ambicím. To je velice nepříjemná situace pro velkou část společnosti, která je přehlížená ve smyslu těchto dvou bodů.
sociolog Zygmunt Bauman
COOLna 
Napsat komentář