COOLna

Monika Jírovcová udělala loni v únoru životní obchod. Stačilo jí k tomu, že její firma – bez peněz a kontaktů – dostala nebývalou výhodu od Ministerstva vnitra pro nákup antigenních testů.

Případem zakázky na 240 milionů korun se rok zabývala policie. V červnu detektivové oznámili, že na ní nenašli nic trestného, byť – jak uvádějí v usnesení o odložení – ministerstvo Jana Hamáčka (ČSSD) zvýhodnilo rizikovou firmu. A nebýt nouzového stavu, byl by to případ na rozdání obvinění z trestného činu.

Monice Jírovcové stačil loni v únoru telefon, e-mail a hlavně investor, který jí – jako zcela neznámé ženě – během pár hodin půjčil 125 milionů, aby mohla (jako žena bez kontaktů) v Číně nakoupit antigenní testy na testování školáků a pak je prodat státu.

Jírovcová, jednatelka společnosti Tardigrad, tak během několika dnů vydělala okolo 55 milionů korun.

Policisté došli k závěru, že stát vyplatil Jírovcové za testy z nosu 238 milionů, ačkoli její firma Tardigrad nebyla důvěryhodná a jednoznačně nesplnila podmínky tendru. A za to by bez nouzového stavu padala obvinění.

Ministerstvo vnitra tehdy dostalo od resortu zdravotnictví seznam devíti firem, které by mohly testy dodat. V rychlé soutěži, která se odehrála během jednoho dne, zvítězila společnost Tardigrad, která byla podle výběrové komise jako jediná schopna testy doručit. Navíc za rozumnou cenu.

Jenže ve své nabídce nesplňovala základní požadavek: aby první testy byly ve státních skladech nejpozději do 25. února, tedy během šesti dnů. Navíc se hned ozvala konkurenční firma, že její nabídka byla celkově o 40 milionů nižší, to znamená výhodnější pro stát.

Vítězná společnost Tardigrad nikdy testy ani jiný zdravotnický materiál státu neprodávala. Firma použila na objednání testů v Číně peníze z neznámých zdrojů – to pro vládu zmapoval Finanční analytický úřad. A také ministrům poslal informaci, že jednatelka Jírovcová byla podle databáze tohoto úřadu v roce 2018 vyšetřována pro praní peněz.

Ministerstvo vnitra se při soutěži podle policie nemuselo držet striktně zakázkového zákona. Ale stejně mělo postupovat transparentně a podle pravidel. Neboli – ministerstvo podle vyšetřovatelů zvýhodnilo Tardigrad na úkor ostatních firem.

„Lze tak konstatovat, že v případě běžného vyhlášení veřejné zakázky na nákup antigenních testů v otevřeném výběrovém řízení by výše popsané jednání zástupců zadavatele, tedy Ministerstva vnitra, naplňovalo znaky trestného činu zjednání výhody při zadání veřejné zakázky,“ stojí v usnesení o odložení kauzy.

Jednu z konkurenčních firem, která měla testy už nakoupené a měla i lepší cenu, Ministerstvo vnitra vyřadilo kvůli napojení na odsouzeného podnikatele Tomáše Horáčka. Zástupce firmy navíc podle policistů nestandardně během soutěže volal členům hodnotící komise.

„Naopak komisí vybraná společnost Tardigrad nebyla ze strany komise vyhodnocena jako riziková, a to i přesto, že z veřejně dostupných informací lze oprávněně mít pochybnost o věrohodnosti, spolehlivosti či finanční stabilitě této společnosti,“ píší detektivové.

Kriminalisté na druhou stranu uznávají, že Hamáčkovo ministerstvo muselo jednat rychle.

Policisté do hloubky prošli i finanční toky společnosti Tardigrad a její majitelky Jírovcové.

Z pohybů na účtech, objednávek, smluv a z výslechu Moniky Jírovcové přišli na to, že její firma vyhrála zakázku oficiálně 19. února. A hned v tentýž den začala testy shánět a objednávat u výrobce v Číně. Nadto ani neměla peníze, aby je u něj koupila a dopravila do Česka.

„Z podaného vysvětlení Moniky Jírovcové vyplynulo, že se přihlásila do výběrového řízení na nákup antigenních testů do škol (…) v době, kdy neměla údajně předjednány žádné testy v Číně, nedisponovala dostatečným množstvím finančních prostředků na případný nákup těchto testů a její společnost Tardigrad neměla ani zveřejněny účetní závěrky, jak ukládá zákon,“ všímají si policisté.

Jírovcová na nákup testů půjčila od společnosti Jamp, která spravuje majetek Milutina Periče, který vydělal miliardy na provozování výherních automatů.

Jírovcová to vyšetřovatelům, jak ukazuje policejní dokument, při výslechu potvrdila. A totéž na policii za společnost Jamp udělala Aida Peričová, miliardářova dcera. Vypověděla, že ji 19. února, tedy v den, kdy Tradigrad zakázku vyhrál, volala jednatelka Jírovcová a chtěla půjčit peníze na nákup testů v Číně a na letadlo, které je sem dopraví.

Peričová dodala, že se na ni takhle lidé někdy obrací a nabízejí spolupráci.

„Je neobvyklé, že společnost Tardigrad, která se prezentuje jako společnost obchodující na světovém trhu v oblasti zdravotnického materiálu, nejenže nedisponuje dostatečným množstvím finančních prostředků na to, aby byla schopna financovat realizaci nákupu antigenních testů, ale místo toho, aby oslovila subjekty obchodující ve stejné oblasti, své obchodní partnery, osloví s žádostí o možnost financování společnost Jamp, která neměla se zdravotnickým materiálem nijakou zkušenost, do té doby spolu nikterak nespolupracovaly a ani se blíže neznaly,“ podivují se kriminalisté v usnesení.

„Znám ji historicky. To není tak, že někomu zavoláte, ať vám půjčí miliony. To bylo na osobní bázi. Je za tím přátelství, jestli tak tomu můžu říkat. Známe se dlouho z různých akcí,“ popisuje nyní Jírovcová.

Jenže je tady rozpor: Peričová policistům do protokolu naopak nadiktovala, že Jírovcovou před poskytnutím půjčky nikdy dříve neviděla.

Policisté ze smluv mezi oběma firmami vyčetli, že Jamp si jako odměnu za financování dodávky testů řekla o 50 až 60 procent z tržby (půjček bylo několik, každá měla trochu jiné podmínky). Každá z firem tak na zakázce pro stát vydělala přibližně 55 milionů.

Vyšetřovatelé také pátrali, co se stalo se zmíněnou varovnou zprávou Finančního analytického úřadu o tom, že firma Tardigrad je částečně riziková. Analytici ji odevzdali nadřízenému Ministerstvu financí, kde ji ale ani úředně nezaevidovali a nikdo s ní už dál nepracoval.

Bývalá ministryně Alena Schillerová (ANO) na dotaz řekla, že podrobnosti neví. „Evidenci došlé pošty jsem opravdu neřešila. Jsem si ale jistá, že vždy se každá věc řídila právními a vnitřními předpisy. Nejsem si ani jistá, zda tato konkrétní věc nepodléhala nějakému režimu (utajení), to nebylo u písemností Finančního analytického úřadu ničím neobvyklým. To by možná celou věc vysvětlovalo. Ale to už netuším,“ reagovala Schillerová.

Společnost Tardigrad vystupovala při loňském získání zakázky jako součást mezinárodního logistického koncernu, který přepravuje teplotně náročné zdravotnické zásilky.

Firma také na webu psala, že mezinárodní logistická síť pod společnou hlavičkou jménem Tardigrad disponuje pobočkami ve Spojených arabských emirátech nebo na Ukrajině.

Kyjevská pobočka sídlí v prodejně stavebnin a uvedené telefonní číslo nefunguje.

Jednatelka Jírovcová říká, že takhle zajišťovala dodávky například pro pražský Institut klinické a experimentální medicíny. A že ji mrzí, když po vítězství v tendru na antigenní testy novináři psali jen o tom, co je na firmě podezřelé – například že podle zákona nezveřejňuje účetní závěrky a že v roce 2019 skončila ve ztrátě 2,3 milionu.