COOLna

Velké emoce vyvolává ve společnosti připravovaná vyhláška Ministerstva průmyslu, aby se budovy v případě nedostatku paliva v teplárnách vytápěly na nižší teplotu. Ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN) sice ujišťuje, že se jedná pouze o nouzové řešení pro případ ještě větší eskalace války a vyhlášku přirovnával k nouzovému airbagu, přesto mají lidé obavy především z podoby vymáhání novely.

Ministerstvo průmyslu (MPO) v navrhované vyhlášce stanovuje teploty pro jednotlivé druhy budov a místností. Teplota 18 °C má být také v kuchyních, jídelnách nebo dětských pokojích. V současnosti tam je podle MPO kolem 20 °C. V koupelnách by měla teplota klesnout z orientačních 24 na 19 °C. Například v předsíních nebo chodbách je podle MPO současná orientační teplota 15 stupňů, ta by se měnit nemusela.

V halách nebo místnostech s přepážkami by měla teplota podle návrhu klesnout z 18 na 15 °C. V učebnách škol by pak mělo být namísto 20 jen 19 °C, v tělocvičnách by se ale naopak mělo zatopit z 15 na 17 stupňů. V mateřských školách má být nově 19 °C. V nemocničních pokojích má teplota klesnout z 22 na 20 stupňů, stejně tak v ordinacích. V čekárnách má být 18 stupňů, na operačních sálech 20 stupňů místo současných 25. V hotelových pokojích návrh počítá se snížením vytápění o dva stupně na 18 stupňů Celsia, stejně tak na kolejích a ubytovnách.

Vyhláška navrhovaná MPO stanovuje hranici, pod kterou by teplota v jednotlivých místnostech neměla klesnout. Směrem nahoru by teplota tuto hranici měla přesáhnout maximálně o jeden stupeň. Tato hranice se dále navyšuje pro jednotlivé místnosti podle toho, kolik mají venkovních stěn. V místnostech s jednou venkovní stěnou tak bude tato hranice vyšší o jeden stupeň Celsia, v prostorách se dvěma venkovními stěnami o 1,5 stupně a v prostorách se třemi venkovními stěnami o dva stupně Celsia.

Vyhláška platí pro budovy, které teplo odebírají ze soustav spalujících uhlí a zemní plyn, a na ústřední vytápění využívající fosilní zdroje. Netýká se to tudíž například rodinných domů a bytů s vlastním zdrojem vytápění.

„Naším cílem je mít připraveny legislativní nástroje, které nám pomohou dosáhnout potřebných úspor v případě, že by ruský diktátor Vladimir Putin dále eskaloval svou energetickou válku,“ řekl k návrhu ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).

V současné právní úpravě je nejnižší možná teplota v pobytových místnostech stanovena projektem budovy, který vychází z technické normy a výpočtových hodnot stanovených podle takzvané orientační teploty. Nová pravidla plynoucí z vyhlášky by měla platit pro odběratele napojené na soustavy zásobování tepelnou energií, výjimkou jsou soustavy využívající alespoň z 80 procent obnovitelné zdroje energie. Vyhláška se tedy vztahuje především na uhelné a plynové zdroje a také na ústřední vytápění využívající fosilní zdroje.

Jak by však stát dodržování vyhlášky v případě nouze vymáhal? Na to odpovídal Marek Vošahlík, vedoucí tiskového oddělení MPO: „Kontrola bude probíhat stejně jako probíhá kontrola dodržování pravidel v oblasti vytápění a dodávky teplé vody v současné době, kdy není vyhlášen stav předcházení nouze nebo stav nouze,“ sdělil.

Pro případné kontroly by podle MPO nevznikaly žádné nové orgány. „K provádění kontroly dodržování pravidel je oprávněna Státní energetická inspekce (SEI). V současné době platí pravidla stanovená vyhláškou č. 194/2007 Sb. Kontrolu dodržování pravidel provádějí inspektoři SEI, kteří mají s kontrolami dlouholeté zkušenosti a disponují potřebným vybavením pro provedené kontroly,“ vysvětlil Vošahlík.

Inspektoři budou konat na základě podnětů. „Kontrola bude probíhat stejně jako probíhá kontrola dodržování pravidel v oblasti vytápění a dodávky teplé vody v současné době, kdy není vyhlášen stav předcházení nouze nebo stav nouze. MPO předpokládá, že se většina kontrol uskuteční tak, jako je tomu nyní, a to na základě podnětu na nízkou nebo naopak vysokou teplotu v bytě,“ doplnil vedoucí tiskového oddělení.

Za porušení pak hrozí peněžní pokuta. „Maximální sankce jsou stanoveny v zákoně č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií a jejich výše se posuzuje případ od případu,“ uvedl Vošáhlík. Pokuta by se pak mohla vyšplhat až na 200 tisíc korun.

Opatření by podle odborníků ze své podstaty smysl dávalo. „Snížení teploty vytápění o dva stupně Celsia by snížilo náklady na energie domácnostem, firmám či úřadům a dalším organizacím o zhruba 12 procent. Jistě dává smysl. Například české domácnosti už letos v prvním pololetí vlivem zdražení energií omezily i bez státního příkazu spotřebu plynu o 15 až 20 procent,“ uvedl ekonom Lukáš Kovanda.