To je progerií.
Neznáte tu nemoc?
Nedivím se. V tuto chvíli postihuje jen 350 dětí na celém světě. Jen 350 dětí, považte!
A právě Sam musel přijmout, že ji diagnostikovali zrovna jemu.
Progerie je velmi vzácná nemoc, která – laicky řečeno – spouští zrychlené stárnutí organismu. Obvykle se rozvíjí od druhého roku věku dítěte (Samovi ji objevili ve dvaadvacátém měsíci) a medián dožití je třináct let věku.
Tu nemoc si můžeme představit tak, jako by se v těle splašily hodinky. Dítě stárne před očima. Rychle ztrácí vlasy, tělesný tuk, klouby mu tuhnou, tepny tvrdnou, srdce slábne.
„Same, co by o Tobě lidé především měli vědět?“
On: „To, že žiju velmi šťastný život.“
A dodal: „Pamatujte si to, až tu nebudu a Vy si budete myslet, že Váš život je nesnesitelný. Není. To jen Vy o něm tak přemýšlíte!“
Trváte na tom, že Vaše problémy jsou větší než jeho?
Nebo nyní velikost svých problémů přehodnocujete?
„Potkávám se s lidmi ne proto, aby mě litovali, ale naopak aby pochopili, že mě vůbec litovat nemusejí,“ říkal tento student střední školy. „Jsem v pohodě s tím, co nedokážu dělat nebo o co přicházím, protože stále zbývá hodně toho, co dělat dokážu a o co nepřicházím.“
Sam odmala věděl, že NIKDY nebude moci běhat, hlavně na dlouhé vzdálenosti, nikdy nezažije horskou dráhu a spoustu dalších aktivit. „Samozřejmě vím, co mi uniká, ale netrápím se tím… Raději své myšlenky soustředím na to, co mě baví a čemu se věnovat mohu: skautingu, čtení komiksů, muzice. Jistěže některých činností musím s ohledem na své tělesné omezení dosáhnout jiným způsobem, i tak je ale řadím do kategorie ,TO DOKÁŽU!\’“
Tím odhalil i svou životní filozofii. „Mohl bych neustále myslet na překážky, na to, co nezvládnu, litovat se, jak mi život nepřeje. A dříve jsem takový byl. Vnímal jsem svou nemoc jako něco, co mi brání žít naplno a kvůli čemu děti umírají předčasně. Jenže pak jsem si uvědomil, že tento způsob přemýšlení mi nic dobrého nepřináší, jen jsem se kvůli němu trápil. Pak jsem pochopil, že progerie je jen překážka, kterou nemohu překonat, nic víc. A já jsem zcela smířený s překážkami, které nepřekonám. Svou aktivní pozornost raději věnuji tomu, co překonat mohu.“
Jeho nejoblíbenější citát vyslovil Walt Disney: „Nikdy se nedívej příliš dlouho dozadu. Když Tě pohled dozadu bolí, prostě vykroč dopředu, otevírej stále nové dveře, zkoušej stále nové věci. Zjistíš, že život prožívaný směrem vpřed je naopak nádherný.“ Sam si zamiloval tanec, večírky se spolužáky, partu. „Když je Vám špatně, obklopte se lidmi, kteří Vám dělají dobře. Začnete si užívat jejich společnost i život. Pochopíte, že existují lidé, kteří na Vás za všech okolností mají pozitivní vliv, přátelé, kteří Vám vždy pomohou. A začnete si cenit těch, kteří Vás mají rádi.“
„Dbám na to, abych se v každém okamžiku mohl na co těšit, vytvářel si dobré pocity a jimi pak obohacoval svůj život. Může to být maličkost – těším se i na příští číslo komiksu! Nebo na dovolenou s rodinou! Nebo na setkání s přáteli! Díky těšení mám pořád v hlavě to, že mě čeká něco hezkého, a to mi pomáhá, abych tak řekl, projít kolem negací bez povšimnutí,“ usmíval se, i když přiznával, že ho špatná nálada také někdy potká a srazí. „Hlavně neplýtvám energií na to, abych se špatnou náladou nějak zápasil. Nesmýšlím o sobě negativně. Protože kdybych se chytil nějaké negativní myšlenky, už by v mé hlavě nemuselo zbýt žádné místo na pozitivní emoce. Já to dělám prostě tak, že když mám špatnou náladu, přijmu to jako fakt a snažím se dělat jen vše pro to, aby mě opustila. Jdu za kamarády, fandit na sportovní zápas, cvičit nový rytmus na bubnu, postavit si něco z lega nebo si přečíst něco veselého.“
Sam Berns si přál studovat biologii, genetiku, buňky.
Zemřel na aterosklerózu v 17 letech.
Vždy však říkal: „V poslední chvíli se nebudu bát smrti. Mnohem více se budu bát života, který jsem nenašel odvahu žít.“
Nuže, ptám se ještě jednou:
Opravdu máte důvod smýšlet o svém životě negativně?
Opravdu zrovna Vám osud nepřeje?
Nebo je to jen Váš momentální pocit a věříte, že když to šlo Samovi, půjde to změnit i Vám?
First class




Napsat komentář