COOLna

Drtivá většina růstu ceny za poslední rok byla způsobena ruskou manipulací s trhem. Jinak není důvod, proč by měl stát plyn dnes pětkrát více než před rokem. Začalo to tím, že si Rusové pronajali v Evropě zásobníky, které ale nechali prázdné. Zejména v Německu, Holandsku, Rakousku, na Slovensku. Cenu šponuje vzhůru samozřejmě i obava z války. Ale v okamžiku, kdy nahradíme ruský plyn stabilními dodavateli, není důvod, aby cena neklesla tam, kde bývala. Jestli to bude ale za rok, nebo déle, to nevím. Všem ale říkám, že budou tři těžké zimy, tedy i cenově. A nehodlám z toho slevit. Nechci slibovat něco nereálného. Připravme se, že to bude těžké a bude to trvat několik let.

Kde vlastně bude Evropa podle vás třeba za pět let z hlediska dodavatelů energií a cen?
Cíl jsme si stanovili v Evropě celkem jasně. Do pěti let se zbavit ruských surovin, myslím si, že do těch pěti let se také zklidní cena zemního plynu. Spíš dřív. A určitě víc než na polovinu současné úrovně. Pokud nebude nějaká další velká válka, v Perském zálivu či někde jinde.

Zastánci solidarity ji ilustrují příkladem společného nákupu a rozdělováním covidových vakcín. Co nám ukáže plyn?
Že spolupráce v EU je pro nás pro všechny lepší než se rozhádat. Ale uvidíme. Možná jsem až moc velký optimista.

Bude situace u nás záviset hlavně na solidaritě ze strany Německa? Nebo by se s námi o plyn dělily i další země?
Není to otázka jednoho státu. Klíčová bude atmosféra v celé Evropě. Na Radě EU pro energetiku, konané z podnětu českého předsednictví teď v úterý v Bruselu, se zástupci všech zemí kromě jediné shodli, že jsme tak provázaní, že nelze oddělit ekonomiku jednoho státu od druhého. Někdo říká, že se celé zavádění úspor a solidarity dělá kvůli Německu. Jenže ti ostatní zas Německo potřebují – a Německo potřebuje střední Evropu. Když si vezmete strukturu českého průmyslu, tak velkou část našeho exportu tvoří subdodávky do Německa. Pokud začne mít kvůli nedostatku plynu problém český dodavatel, nastane problém také u jeho německého odběratele. A podobně zas spousta českých firem odebírá subdodávky odjinud. Pokud tam nedostatek plynu poškodí výrobu, nastane problém také u nás.

Nedevalvuje ale celou dohodu ministrů EU spousta výjimek, které byly zapracovány do výsledného materiálu jako daň za většinovou podporu šetření a principu solidarity?
Myslím, že ne. Protože ty výjimky jsou v zásadě spíš potvrzením reality. Že dovolíte Kypru, Maltě a Irsku, tedy ostrovním státům, nepropojeným se zbytkem Evropy, aby si šly svojí cestou, je logické. Podobně jiným zemím jako je třeba Portugalsko, Španělsko, které nejsou dostatečně kapacitně propojené se zbylou částí Evropy. Speciální případ jsou tři pobaltské státy Estonsko, Lotyšsko a Litva, které čelí většímu riziku, že jim Rus zastaví elektřinu, na které jsou závislé. Ještě stále 31 let po získání nezávislosti jsou tyto státy součástí ruské přenosové soustavy IPS/UPS, což je bývalý Mir.

Snížit spotřebu o 15 procent a účastnit se v případě potřeby solidárního přerozdělování plynu se zavázaly i země, které ruský plyn vůbec nedovážejí?
Ano. Protože ruské vydírání a manipulace s trhem má dopad i na ně. Respektive na cenu jejich plynu, i když není z Ruska. Primární problém je přímo u Německa, Francie, Itálie. To jsou tři hlavní zákazníci ruského plynu. A ve střední Evropě. Ale sekundární dopad to má na všechny. Podražil i plyn pro Irsko, Portugalsko, Španělsko – státy, které neodebírají z Ruska ani molekulu. A tohle sehrálo obrovskou roli.

zvláštní zmocněnec pro energetickou bezpečnost ČR Václav Bartuška