I.
Oddat se plně!
Nechat se vést
na vláčné vlně!
Uvěřit sladké masce…
naše příčetnost
pokaždé je v sázce!
Nejedno nitro roztrhalas
jemně.
Byť byli spojeni,
trvalé uspokojení
nenalezli.
Kompromisy,
kompromity…
Ona něžná,
on slitý.
Ona režná,
on bitý.
Ona žije zítra,
on v minulosti.
Možná by do toho vlítla,
on má pochybnosti
Možná jej nechce ona,
on plný přítulnosti.
…
II.
Jsi slepá,
či slepcům propůjčuješ zrak?
Jsi bolestná,
či bolestí smýváš náš strach?
Jsi konečná,
či v koncích se s tebou vchází
do věčna?
III.
Všechny krásy
ve svitu slunce,
temné vrhají stíny.
Přestože zahořknem,
život nebude jiný.
…
Sevřenou dlaní
nepohladíš.
Laská,
jen – když – ji
otevřeš…
Jakub Urbanec
Z pírka bázní
Surreální st(r)av(a)




Napsat komentář