COOLna

Příčina růstu cen pečiva a výrobků z mouky v regálech je jasný, je to primárně okamžitým zvýšením cen pšenice. Když se podíváte na světové burzy, ve chvíli, kdy začal konflikt na Ukrajině, tak cena šla z nějakých 250 eur za tunu až na 448 eur za tunu – to je jedna věc. Současně s tím nikdo nevěděl, co bude a jak se bude konflikt vyvíjet – takže fyzická dostupnost pšenice se rapidně snížila.

Spousta obchodníků, zemědělců – kdokoliv měl jakákoliv sila – drželo pšenici jako strategickou surovinu. Co je k tomu vedlo, můžeme spekulovat. Mohl to být okamžitý zisk, z velké pravděpodobnosti ano. Nicméně situace se mírně uklidnila, ale cena je řízena nabídkou a poptávkou podle pařížské burzy. Do cen jsou už teď také částečně zahrnuty i vyšší náklady – zvýšila se cena nafty, zvýšily se spotové ceny plynu a energií. Tyto vyšší náklady už reflektují dnešní ceny pšenice a mouky z nich vyrobené.

Jak to s cenami bude vypadat v dalších měsících?
Jsem si jistý, že současné ceny energií a nákladů má většina mlynárenských provozů nasmlouvány na tento kalendářní rok. Nicméně na ten příští rok je cena energie čtyřnásobná. Potom tam spadá nafta, inflace, růst mezd a obaly. Přišla nám informace o navýšení cen obalů a palet o osm procent, a to s platností od 1. července. Takže náklady rostou pod rukama, ale jsme rádi, že jsou alespoň dostupné.

Měl jsem dojem, že trh obilí na Ukrajině už prakticky odepsal a ve chvíli, kdy se jedná o jeho vývozu, by ceny mohly klesnout. Mluví se také o tom, že by mohla být docela dobrá úroda v Austrálii, neví se, jak to bude vypadat v Indii. Očekáváte, že se situace bude v dalších měsících měnit k lepšímu?
Je to globální svět – ve chvíli, kdy se něco urodí v Austrálii, má část vývozu dopad na země Evropy, ale také na Jižní a Severní Ameriku. Trh je ohromně globální a jakákoliv zpráva o nadbytku, přebytku nebo nedostatku jakékoliv zemědělské komodity, ale i meteorologický odhad sklizně může znamenat, že predikce ceny pšenice bude deset až patnáct tisíc korun za tunu, ale také může stát pět až šest tisíc Kč.

Na druhou stranu při takové ceně zemědělec nedokáže pokrýt své náklady a bude rušit a omezovat ostatní aktivity, jako např. hnojení apod. Bude to mít vliv na množství, a především kvalitu plodiny. Cokoliv predikovat je v tuhle chvíli nezodpovědné. Co by nám pomohlo, je ukončení konfliktu – myslím, že by to přivítali všichni.

Ale ve chvíli, kdy by se uvolnila obilnice Evropy i Rusko, tak to uvolní ohromné množství suroviny a ceny se zkorigují. Kdy to bude, nevíme. Jsou zde nějaké teze, že klíčové porty – které jsou pro export – nejsou schopny produkce nebo vývozu. Oprava bude trvat několik měsíců minimálně.

Jaké jsou v současnosti trendy na moučném trhu, kupují se více prémiové značky, nebo spíše zákazníci sáhnou po levnějším produktu kvůli sílící inflaci?
V posledních měsících vidíme rostoucí promoční tlaky a samozřejmě nárůst podílu privátních značek, to už máme v datech. Spotřebitel více přemýšlí, za co peníze utratí. Jsme bytostně přesvědčení, že budou loajální ke značkám, které znají, mají tam záruku kvality. Ve chvíli, kdy doma pečete dvakrát či třikrát týdně, tak dáte přednost kvalitní mouce, kterou máte léty prověřenou, před no-name značkou nebo novou značkou v draze vypadajícím obalu.

Ale vy jste prodejcem mimo jiné špaldové mouky, iniciovali jste změny legislativy?
Ano, chceme, aby ČR měla pravidla, která budou spotřebiteli říkat, že toto je špaldová mouka a toto špaldová mouka není. Dnes si tam můžete napsat špaldová mouka, i když ji výrobek viděl jenom z rychlíku. Bylo by efektivní, aby pravidla fungovala podobně jako u uzenin, například u šunky. V dnešní době jasně vidíte, že má v sobě 96 procent masa, a když mám jen 40 korun, tak si možná koupím tu, která má jen 70 procent a je levnější. Prostě se můžete jako spotřebitel rozhodnout.

A teď taková pravidla vůbec neplatí?
Teď si zákazník řekne, že kilogram špaldové mouky za 60 korun je neadekvátní či že je ta mouka předražená, protože si ji může koupit i za 29 korun. A potom si ale na té levnější přečte, že mouka může obsahovat 100 procent genomu pšenice seté. A v tom případě jste si koupil mouku v hodnotě 15 korun, ale zaplatil jste 30. Když obal uvádí, že může obsahovat 100 procent genu pšenice seté, tak bych hodně pochyboval, že obsahem bude zdravější špalda.

Ale obecně řečeno špaldová mouka musí být dražší než běžná pšeničná, protože špalda má menší výnos na hektar. Současné pšenice jsou vyšlechtěné a modifikované, jsou generátorem ekonomických výsledků. Samozřejmě každý chce vyšší výnos, ale je to něco za něco, špalda obsahuje více minerálů, vlákniny a těsta z ní mají lehký nádech oříšků. Od zemědělců se kupuje surovina na mletí za zhruba dvojnásobek, samotné mletí pak stojí zhruba stejně, i když u špaldy je nižší výnosnost zrna.

David Truxa, generální ředitel GoodMills Česko (mlýnů známých výrobou mouky pod značkou Babiččina volba, které patří do největšího mlýnského uskupení v Evropě)