Z evropské krajiny se rychlým tempem vytrácejí motýli, čmeláci, ale i brouci. Dramatický úbytek potvrdilo v poslední době několik odborných studií. Pokud bude ubývat hmyz dosavadním tempem, do sta let zmizí všechny jeho druhy úplně, varují vědci. Mluví o hotové „hmyzí apokalypse“.
To má pro přírodní rovnováhu tragické důsledky. Souběžně s hmyzem se snižuje i počet vlaštovek a dalších druhů ptactva, pro které je hmyz důležitou potravou. Stejně tak pro plazy. Květiny zase nemá kdo opylovat. Hmyz navíc recykluje živiny.
Hmyz představuje nejrůznorodější skupinu živočichů na světě, která zahrnuje více než milion popsaných druhů.
Pokud by toto vše zmizelo, příroda by úplně zkolabovala.
Rozsáhlé oblasti intenzivního zemědělství neposkytují téměř žádná území pro přežívání jakéhokoli hmyzu.
Zmizely pastviny, květnaté louky, mokřady a remízky. Místo nich se táhnou k obzorům kukuřičná či řepková pole. Ani městské parky s úhledně střiženými trávníky hmyzu neprospívají.
Zásadní roli sehrálo především masivní používání chemických hnojiv a pesticidů. K přesnému hodnocení těchto změn chybějí vědcům relevantní data o míře používání pesticidů v přírodě.
Vědci přičítají zhoubný vliv především nové třídě pesticidů, které dokonale sterilizují půdu a zabíjejí v ní všechny larvy. Chemikálie přitom zůstávají v půdě i dlouho poté, co takto ošetřená pole leží ladem. Šíří se navíc do okolí, takže ničí vše živé na velké ploše.
Vedle pesticidů hmyzu škodí i rychle postupující urbanizace a také klimatické změny. Ty postupují příliš rychle, příroda se jim nedokáže přizpůsobit.
COOLna 
Napsat komentář