COOLna

….dědictví času a kultury…


přiznání bezdomovce

Na ulici jsem se pak jednoho dne unudil sám sebou. Na jezu pod Jiráskovým mostem jsem si vypral a začal jsem chodit do práce, nejprve to byly různé manuální práce, potom jsem dělal v jedné reklamní agentuře… Po práci jsem vždy odjel na konečnou autobusu, kde jsem se vyspal na louce. Druhý den nanovo. Až jsem se postupně dostal k prvnímu podnájmu. Celou tu cestu jsem si vyšlapal znovu, abych sám sebe vychoval k zodpovědnosti. K poznání, že nic není zadarmo. Že bez práce nejsou koláče, ale také, že některé věci si člověk zasluhovat nemusí a nemá. \“Normální\“ lidé se to učí v dětském věku, já ve třiceti.



krematorium