COOLna

….dědictví času a kultury…


Lipsko jinak

Centrem knižního průmyslu se Lipsko stalo v průběhu 19. století. Tehdy se zde nacházelo asi 1500 firem a firmiček, které vyráběly a prodávaly nejrůznější knihy, časopisy i další tištěné produkty. Na začátku minulého století už vyroba knih zažívala takový rozkvět, že v ní byl činný každý desátý obyvatel města. Řada tehdejších nakladatelství přežila do současnosti – například E. A. Seedmann, St. Benno, Koehler & Amelang, Buchverlag für die Frau. Největší proslulost si ovšem získal zdejší knižní veletrh (Leipziger Buchmesse), druhý největší v Německu.

Město se ale proslavilo i v oblasti umění. Jeho obyvatelé jsou právem hrdí na to, že tu v minulosti působila řada hudebních velikánů. V letech 1723 – 1750 zde v kostele svatého Tomáše (Thomaskirche) pracoval samotný Johann Sebastian Bach.
První kamenné divadlo v Lipsku otevřeli už v roce 1766 – na dnešním náměstí Richarda Wagnera. Premiéře přihlížel i básník a dramatik Johann Wolfgang Goethe.
Pokud se zajímáte o slavné německé skladatele, doporučujeme vám Bachovo muzeum nebo Mendelssohnův dům (oba hudební giganti, ač svým dílem nesmrtelní, zemřeli právě v Lipsku). A nedaleko centra najdete i Grassimuseum se světově proslulou sbírkou hudebních nástrojů.
Kvůli bombardování za poslední války se dnes v Lipsku nachází relativně málo historických budov. Centrum je však zachovalé a můžete zde najít i architektonické skvosty z období císařství. Rozhodně byste neměli minout renesanční Starou radnici, která patří k nejstarším renesančním stavbám v celém Německu.
Významnou stavbou v centru města je také kostel sv. Mikuláše (Nikolaikirche), vystavěný po roce 1165 v románském stylu. V pozdním středověku byl pak přestavěn na gotický halový kostel. V roce 1989 se stal centrem protestů proti východoněmeckému režimu. Do evropských dějin se Lipsko zapsalo tzv. Bitvou národů, ve které prohrál megalomanský císař Napoleon Bonaparte. Za kuriozitu lze považovat, že saské sbory začaly bitvu jako Napoleonův spojenec, ale po dvou dnech se z nich stal jeho protivník.
K důležitým mezníkům v historii města patřilo i zahájení provozu na železnici. Vlaky sem začaly pravidelně jezdit v roce 1839, a to od Drážďan. Lipsko se brzy stalo důležitým dopravním uzlem.
Zdejší hlavni nádraží bylo dokončeno v roce 1915 a svou plochou 83 640 čtverečních metrů představuje největší stanici v Evropě. Denně jím projde na 120 tisíc cestujících. Jeho čelní fasáda má šířku skoro 300 metrů budova nádraží slouží rovněž jako největší nákupní centrum ve městě. Najdete tu 142 obchodů ve třech patrech. Pro nakupující i cestující zde mají 1 300 parkovacích míst.
Město se může pochlubit asi 1 400 hospudkamin restauracemi i kavárnami. Z místních dobrot vám muzeme doporučit \“lipskou míchanici\“ se zeleninou a mořskými ploidy nebo oblíbené obalované švestky s marcipánem a vaječným krémem, posypané skořicovým cukrem (Leipziger Rabchen). Pochoutku, kterou prý miloval i slavný Goethe, musíte sníst horkou, aby měla tu správnou chuť. Recept je údajně tři sta let starý.


krematorium