Obtížně se to dokazuje, logicky ale nabízí: vedle geopolitických, vnitropolitických či imperiálně-nostalgických motivů může mít ruský vpád na Ukrajinu také ekonomicko-strategické důvody — konkrétně ukrajinské nerostné suroviny.
Nejde ani tak o proslulé donbaské uhlí, jehož zásoby jsou dnes odhadovány na 38 miliard tun (přibližně čtvrtina ruských zásob, desetinásobek českých). Zájem o uhlí v posledních letech kolísá a perspektivně by měl spíš klesat. Důležitější jsou v případě Ukrajiny plyn, železo, a pak nejrůznější vzácné kovy či polokovy: titan, lithium, nikl, kobalt, zinek, germanium, galium a další.
Plynu má Ukrajina druhé největší zásoby na evropském území. Prokázaná ložiska na dně Černého moře a na břidličných pánvích čítají asi 1,09 bilionu kubíků. To odpovídá asi dvěma třetinám prokázaných zásob Norska či Libye. Některé odhady hovoří ovšem až o pětinásobné velikosti — jak mořské dno, tak břidličné zdroje se totiž nestihly kvůli situaci po roce 2014 ještě důsledně prozkoumat.
Železné rudy má Ukrajina celou desetinu světových zásob, titanu osmnáctinu až pětinu (i zde jsou průzkumy zatím nedokončené) a lithia největší rezervy v Evropě. K tomu například jedny z největších světových zásob grafitu.
Celkově se na ukrajinském území nachází ložiska 117 ze 120 průmyslově nejvyužívanějších surovin. Zvláštní postavení má pak ukrajinská ropa, jejíž doposud známé zásobárny by i bez nevyužitých břidlic mohly při náležité těžbě pokrýt stávající spotřebu celé Ukrajiny třikrát. Ukrajina přitom i před válkou ropu a plyn dovážela.
Zde je však třeba uvažovat perspektivně. Čím dál víc hi-tech a elektronická ekonomika bude s ubíhajícími lety vyžadovat ve stále větších objemech jiné suroviny, než vyžadovalo hospodářství minulých dekád.
Spojené státy mají již od roku 2018 oficiálně identifikováno 35 nerostů klíčových pro hi-tech rozvoj. Velkou část z nich najedeme ve slušném množství právě na Ukrajině. A zvláště cena surovin, které jsou zásadní pro přechod na bezuhlíkovou ekonomiku, má perspektivně značně růst — místy i o stovky procent.
Titan, grafit, zirkon, lithium, niob, germanium, galium, navíc i nikl, bauxit či chrom — to vše Ukrajina má a na tom může do budoucna vydělávat. A jak přibližuje například rozbor think tanku Natural Resource Governance Institute, ke zdražení alternativ k ekonomice založené na ropě a plynu přispěje jistě i sama aktuální válka.
A pak jsou tu ještě na Donbase těžené horniny jako kaolín, mramor, křída, dolomit či keramická hlína. Ač nejde přímo o strategické suroviny, málo se ví, že Ukrajina donedávna sytila například čtvrtinu veškeré poptávky italského keramického průmyslu.
Platí přitom, že Rusko nemusí ukrajinské suroviny hned samo těžit a prodávat, respektive krást. Jak připomínají Robert Muggah a Vadim Dryganov ve Foreign Policy, už sama přítomnost ruských vojsk na stávajícím rozsahu území brání Ukrajině v přístupu k polovině ložisek ropy a 72 procentům ložisek plynu.
Navíc se zrovna aktuálně řeší ruská blokáda exportu ukrajinských zemědělských výpěstků — země jich ročně vyveze za 30 miliard dolarů. Stejně může Rusko blokovat i export podstatné části vytěžených surovin.
Rusko má šanci se stát i s vlastními zásobami vzácných kovů ekonomickou supervelmocí. Ale jak uvádí David Knight Legg ve Wall Street Journalu, surovinové zisky na Ukrajině mu mohou tuto cestu výrazně usnadnit.
Deník Referendum
COOLna 
Napsat komentář