COOLna

Král alternativních taxislužeb Uber se při rychlé globální expanzi neštítil obcházet pravidla, klamat policii nebo zneužívat násilných protestů taxikářů. A utratil při tom desítky milionů dolarů za lobbing na nejvyšších místech.

Tohle všechno odhalily uniklé interní firemní dokumenty.

Figuruje v nich řada známých jmen, jako například francouzský prezident Emmanuel Macron, jeho americký protějšek Joe Biden či bývalý izraelský premiér Benjamin Netanjahu.

Rozsáhlý soubor 124 tisíc e-mailů, textových zpráv, firemních prezentací a dalších dokumentů pochází z let 2013 až 2017, kdy Uberu šéfoval jeho spoluzakladatel Travis Kalanick.

Nelítostné byznysové metody Uberu jsou široce známé. Firma za svých třináct let existence čelila celé řadě skandálů kvůli špehování konkurence, utajování datových úniků či sexuálnímu obtěžování ze stran řidičů.

Únik dat nabízí detailní pohled do zákulisí firmy během její agresivní expanze do zahraničí.

Uber do roku 2014 ovládl trh se sdílenými jízdami v USA. Zbytek světa vyrazil dobýt vyzbrojený penězi od prominentních investorů: například tehdejšího šéfa Amazonu Jeffa Bezose nebo investiční banky Goldman Sachs. Už ve zmíněném roce přitom vstoupila alternativní taxislužba na jedenatřicet nových trhů.

Její strategii by šlo charakterizovat jako expanzi za každou cenu, bez ohledu na legislativu a s nasazením dumpingových cen na ochromení konkurence. Mark MacGann, který tehdy působil jako hlavní evropský lobbista Uberu, charakterizoval podle uniklých dokumentů vstupování firmy na nové trhy termínem ‚‚shitstorm“.

‚‚Jsme prostě zku…ně ilegální,“ napsal někdejší šéf komunikace Uberu Nairi Hourdajian. Podle jedné z interních prezentací si firma v roce 2014 seřadila překážky do útvaru nazvaného ‚‚pyramid of shit“.

Z uniklé komunikace vyplývá, že část vedení firmy vyjádřila obavy z vyslání svých řidičů na protesty ve Francii. ‚‚Podle mě to za to stojí,“ reagoval tehdejší šéf Kalanick a dodal, že ‚‚násilí zaručuje úspěch“. Jeho mluvčí to v reakci na zveřejněné informace odmítá a tvrdí, že Kalanick „nikdy nenavrhoval, že by měl Uber využívat násilí na úkor bezpečnosti řidičů“.

Z dokumentů plyne, že společnost postupně dobývala světová města stejnou strategií, jakou se jí povedlo ovládnout trh v USA. Najímala vysloužilé vládní úředníky, aby lobbovali u svých bývalých kolegů, při nařčeních z obcházení pravidel zakládala petice za „záchranu Uberu“ a platila také spřáteleným akademikům za vedení „výzkumu“ v její prospěch.

Jen v roce 2016 byl rozpočet na lobbing a související aktivity 90 milionů dolarů a lobbovalo se na nejvyšších místech. V roce 2014 se stal významným spojencem Uberu nynější francouzský prezident Emmanuel Macron, který tehdy nastoupil na pozici ministra hospodářství a v Uberu viděl zdroj potřebných nových pracovních míst.

Během dvou let měl Macron s vedením Uberu intenzivně komunikovat a pomáhat mu čelit regulaci. Dalším významným spojencem byla údajně bývalá komisařka Evropské unie pro digitální záležitosti Neelie Kroes, jedna z nejvyšších úřednic v Bruselu. Podle dokumentů jednala o nástupu do Uberu ještě před koncem svého funkčního období a pak za firmu tajně lobbovala, čímž zřejmě porušila etická pravidla Unie.

Kroes pochybení odmítla, Evropská komise podle mluvčího unijní exekutivy obvinění aktivně šetří. Macronova kancelář v reakci na odhalení uvedla, že francouzský sektor služeb se v inkriminované době otřásal právě kvůli vzestupu platforem jako Uber čelícím administrativním překážkám a regulačním výzvám.

Podle uniklé komunikace byla firma v kontaktu i s bývalým izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem, někdejším irským premiérem Endou Kennym nebo estonským prezidentem Toomasem Hendrikem Ilvesem.

V roce 2016 se pak na ekonomickém fóru v Davosu potkal Travis Kalanick s Joem Bidenem, tehdy americkým viceprezidentem v kabinetu Baracka Obamy. Biden byl podle investigativců Uberem natolik ohromen, že upravil svůj chystaný projev a vychválil v něm přístup firmy k zaměstnancům.

Zřejmě nejkontroverznějším odhalením je však systém označovaný jako ‚‚kill switch“, bránící policistům v přístupu do počítačů Uberu. V případě jeho aktivace se počítače v cílové zemi odpojily od firemních serverů, což znemožnilo úřadům získání citlivých dokumentů firmy.

Uber podle dokumentů využil kill switch při policejních raziích ve Francii, Rumunsku, Nizozemsku, Belgii, Indii a Maďarsku.

Mluvčí bývalého šéfa Kalanicka zároveň tvrdí, že nikdy neschválil žádné akce ani programy, které by v některé zemi mařily výkon spravedlnosti.

‚‚Nebudeme se omlouvat za minulé chování, které zjevně není v souladu s našimi současnými hodnotami,“ stojí v reakci Uberu. ‚‚Místo toho žádáme veřejnost, aby nás posuzovala podle toho, co jsme udělali za posledních pět let – a co budeme dělat v letech následujících.“