Za uplynulé století se českým mužům prodloužil život průměrně o 29 let. Ženám o víc než 32 let. Nejrychleji rostla střední délka života po obou válkách a v padesátých letech, kdy se v Československu, stejně jako ve většině Evropy, prosadila všeobecná zdravotní péče. Preventivní očkování a rozvoj antibiotik tehdy snížily úmrtnost na tuberkulózu – hlavní příčinu úmrtí mezi válkami – téměř na nulu.
„Dalším důležitým faktorem je to, že v padesátých letech pokračovalo rychlé snižování kojenecké úmrtnosti,“ říká pro iROZHLAS.cz Terezie Štyglerová, vedoucí demografka Českého statistického úřadu.
Útlum infekčních nemocí – které si mezi muži a ženami nevybírají – potichu odstartoval revoluci v délce života obou pohlaví. Jak ukazují data o úmrtnosti, během několika let se podstatně zvýšil rozdíl v pravděpodobnosti úmrtí mužů a žen v každém věku.
Důvod je spíš sociální než biologický: od padesátých let se na struktuře úmrtnosti ostřeji projevil životní styl. Chlapci, jinoši a mladí muži víc riskují, proto jsou častěji oběťmi automobilových a jiných nehod. Je u nich také násobně vyšší počet sebevražd než u dívek. Po padesátce se rozdíly v životosprávě začnou projevovat na zdraví. V neprospěch mužů, kteří častěji pijí a trpí obezitou.
„Když srovnáte švédskou a českou naději dožití, vidíte podobný obrázek, roste stejně rychle,“ komentuje grafy profesor Holčík. „Máme ovšem dvacet let zpoždění, takže se dožíváme o čtyři roky méně. Co je ovšem důležitější, švédská populace žije zhruba o devět let déle ve zdraví. Ve Švédsku je to přibližně 70 let, v České republice žijeme ve zdraví v průměru jen 61 let.“
COOLna 
Napsat komentář