„Jedním z momentů, který významně posunul náš výzkum, byla spolupráce s laboratoří ve Spojených státech, která také řešila vrozenou imunitu. Na rozdíl od nás studovali imunitu u savců. Velmi brzy jsme ale zjistili, že výsledky týkající se aktivace vrozené imunity u octomilek se dají velmi dobře přenést na člověka,“ zdůraznil Hoffmann. U člověka totiž existují buněčné receptory, které jsou podobné Toll genu u octomilek. Nazývají se Toll-like receptory a také jsou zodpovědné za aktivaci vrozené imunity.
Přelomový objev funkce Toll genu přišel v roce 1996. O Nobelovu cenu se však Hoffmann dělí s Brucem Beutlerem, který o dva roky později našel u myší právě Toll-like receptor, který souvisí se vznikem septického šoku. Od té doby odborníci detailněji popsali fungování mechanismu a našli další receptory, které cizorodé látky rozpoznávají a spouštějí prvotní imunitní reakci organismu.
Objevy Toll-like receptorů a mechanismů aktivace přirozené a adaptivní imunity mohou najít využití v řadě oblastí. Ovlivňují nejen léčbu infekcí, ale například i očkování, autoimunitu nebo centrální nervový systém. „Hráli jsme roli v tom, že se společnost začala mnohem víc zajímat o přirozenou imunitu,“ zdůraznil Hoffmann.
Doplnil, že ta se vyvinula u živočichů před miliony let a díky ní existuje v současnosti naprostá většina druhů. „Zajišťuje stoprocentní antimikrobiální obranu a pravděpodobně na 95 procent obrany lidského těla před cizorodými látkami,“ řekl Hoffmann.
A přestože některé zásadní objevy v oblasti přirozené imunity přišly ze studování hmyzu, v posledních letech podle něj klesá finanční podpora výzkumu v této oblasti.
„Chápu to. Když se zeptáte lidí na ulici ve Francii nebo i v České republice, zda se mají dávat peníze na zdraví mušek, tak si budou zřejmě myslet, že jste se zbláznili. Ale je třeba lidem vysvětlovat, že i když je podpora aplikovaného výzkumu důležitá, nemůže dobrodružství celého lidského poznání zůstat jen v oblasti otázek, jak věci dělat lépe a co nám to přinese. Vědci musí zůstat otevření. Já ani mí kolegové bychom nebyli schopni před třiceti lety říci, k čemu naše výzkumy přispějí,“ podotkl Hoffmann, který stál dva roky mimo jiné v čele Francouzské akademie věd.
biolog Jules A. Hoffmann
COOLna 
Napsat komentář