Jsou všude kolem nás, jsme jejich součástí a přitom si to někdy ani neuvědomujeme. Komunity jsou základem každé společnosti.
Komunity jsou skupiny lidí, kteří společně něco sdílejí, jako například zájem, potřeby nebo práci. Musejí sdílet také nějaký prostor, kde se setkávají, jedním z prvních takových míst bylo ohniště, dnes může být i ve virtuálním prostředí, třeba v internetové sociální síti.
„Pro každou komunitu je důležité, že má svoji historii a dlouhodobý vývoj. Když si tedy dnes někdo myslí, že ze dne na den vytvoří komunitu třeba na Facebooku, je to nesmysl. Vytvořit skutečnou komunitu je běh na dlouhou trať,“ vysvětluje de Moor, podle něhož jsou komunity v podstatě neustále se vyvíjejícím organismem.
Komunit existuje velké množství druhů, mohou být více uzavřené, nebo, jako je tomu v případě online komunit, mohou být jejich hranice více rozmazané. „Jsou to třeba lokální nebo vesnické komunity, komunity profesionálů v akademické sféře, komunity zájmů. Jedním z nejtypičtějších příkladů jsou pacientské komunity, v nichž lidé sdílí nějakou závažnou nemoc a způsoby, jak na tom být lépe,“ vyjmenovává Nizozemec s tím, že právě v těchto komunitách se skvěle ukazuje další důležitý prvek tohoto fenoménu, kterým je důvěra plynoucí ze vzájemné a pravidelné interakce.
„S přibývajícím časem a vývojem tak vzniká určitý pocit sounáležitosti, něco jako duše komunity. Nelze ji zcela zachytit ani změřit, ale víte, že tam je. Když ji komunita má, tak je zdravá a daří se jí.“
Komunita ale nemusí být vždy něco, co bychom měli vnímat ryze pozitivně. „Existují temné stránky komunit. Vzpomeňme některé etnické nebo náboženské komunity. Snadno se mohou uzavřít vnějšímu světu a začít se vymezovat vůči ostatním. Zdravá společnost je v podstatě sítí komunit, které spolu navzájem interagují a vzájemně se ovlivňují. Když se to přestane dít, může to být nebezpečné,“ přibližuje Aldo. Součástí celého tématu je totiž i otázka sdílené identity, která s sebou může snadno přinášet nezdravý pocit nadřazenosti.
V současnosti čelí globální společnost problémům politické destabilizace, klimatické změně nebo narůstání chudoby v zemích třetího světa. Komunity samotné mají při dílčích řešeních takových problémů svůj potenciál.
„Jedná se o velmi komplexní problémy, na které žádná organizace sama o sobě nemůže najít řešení. V komunitách jsou reálné sítě důvěry a vědění, které k řešení lze využít a které překračují všechny druhy byrokracie,“ vyzdvihuje de Moor.
Dodává ale, že cílem rozhodně není vynechat z procesů různé organizace, protože ty často zajišťují zdroje, odpovědnost a správu. Komunity však mohou být spojníky mezi mnoha různými úrovni spolupráce. „Provázáním komunit a organizací vytvoříte něco, co nazývám kapacitou pro kolektivní dopad. Bez budování mostů mezi aktéry velké problémy ve společnosti nikdy nevyřešíme,“ uzavírá.
nizozemský vědec Aldo de Moor specializující se na komunity
COOLna 
Napsat komentář