Kutání a odvážení materiálu z temné a nestabilní šachty je jeho denním chlebem. Tuto činnost občas vymění za čištění zlaté rudy pomocí jedovaté rtuti. Dětí s podobným osudem je na světě podle odhadů přinejmenším milion. Pracují v prašných štolách hrozících zavalením, někdy se pro drahé kovy musejí dlouhé hodiny potápět pod vodu. \“Děti pracující v hornictví jsou často vystavovány extrémnímu nebezpečí. Mnoho z nich pracuje v hloubce, nestabilních dolech. Některé už utrpěly zranění při nehodách, jiné dokonce zahynuly. Kvůli vdechování prachu trpí respiračními chorobami, ze zvedání těžkých kamenů mají bolesti a poraněná záda,\“ uvádí nejnovější zpráva HRW.
Problém je v tom, že se rodokmen drahých kamenů obvykle ztrácí ve složitém řetězcí subdodavatelů, nejrůznějších překupníků a zpracovatelů. Většina zemí navíc nepožaduje po koncových firmách dohlížení nad dodržováním lidských práv u svých dodavatelů. \“Než se dostanou k maloobchodníkům, může už být velmi složité dopátrat se jejich původu,\“ konstatuje HRW.
Společnosti se sice ohánějí certifikáty od šperkařské rady (Responsible Jewellery Council, RJC), jež zaštiťuje přes tisíc firem, podle autorů studie ale RJC neklade vysoké nároky na získání osvědčení, že si daný subjekt počíná odpovědně. Například po firmách nepožaduje, aby trasovaly původ klenotů.
Dětská práce v podmínkách odporujicich mezinárodním normám tvoří přitom jen část škraloupu, jenž na blyštivých předmětech ulpívá. Dalším problémem souvisejícím zejména s prací v řemeslných dolech je obchod s lidmi a nucená práce. Těžba si mnohde vyžádala i odsuny domorodců nebo omezování práv vlastníků pudy. Navíc se provoz dolů negativně podepisuje na přírodním prostředí. Malé doly ročně vypustí až 1400 tun toxické rtuti, která se používá v procesu čištění zlaté rudy a pro člověka může být smrtící.
Human Rights Watch ve své publikované studii konfrontovala 13 světových šperkařských gigantů, které ročně vydělají dohromady přes 30 miliard dolarů, s dodržováním \“náležité péče\“ při výrobě jejich produktů, jak ji definuje OSN.
Nejlépe v měření dopadla newyorská Tiffany, jež je schopna vysledovat původ svých novějších šperků až ke konkrétnímu dolu, a díky tomu dohlížet i na správné zacházení s tamními pracovníky. Italská firma Bulgari si vysloužila pochvalu za to, že se její zástupci byli přesvědčit, jaké podmínky panují v dolech, s nimiž spolupracují. Pandora zase zveřejnila výsledky auditů svých dodavatelů včetně těch pasáží, kde se mluví o nedodržování předpisů. Další společnosti se zavázaly přijmout konkrétní opatření, například vypracovat pro své dodavatele kodex chování.
\“Toto jsou slibné náznaky, ale ukazuje se, že většina společností stále nedosahuje na mezinárodní standardy. Zatímco některé firmy aktivně pracují na řešení otázky lidských práv v řetězcích svých dodavatelů, aniž by si je ověřovaly. Skoro žádná firma nedokáže specifikovat doly, odkud pochází většina jimi prodávaného zlata a diamantů,\“ shrnula HRW své poznatky.
K vysledování původu i pravosti šperků má dopomoci databáze od společnosti IBM na bázi technologie takzvaného blockchainu, která bude shromažďovat data o jednotlivých produktech.
Václav Lang
COOLna 
Napsat komentář